Ablativ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ablativ je označení pro mluvnický pád, který se objevuje v některých jazycích, např. arménštině, latině, sanskrtu, turečtině a ugrofinských jazycích.

[editovat] Ablativ v latině

V latině ablativ spojuje funkci indoevropského ablativu (který označuje směr „odkud“), instrumentálu („čím“) a lokativu („v“). Z těchto původních významů vzniklo několik dalších -- důvodu („proč“), časového ablativu („v době“) a ablativ absolutní. Klasické gramatiky rozlišují:

• ablativus instrumentalis -- prostředek (jak? čím?)
• ablativus modi -- způsob (jak? kterým způsobem?)
• ablativus sociativus -- společenství (s kým? jako součást čeho?)
• ablativus mensurae -- míra (o kolik větší, menší atd.?)
• ablativus limitationis -- omezení (v jakém rozsahu?)
• ablativus originis -- původ (ze které rodiny?)
• ablativus separativus -- výchozí bod a odloučení (z čeho? odkud?)
• ablativus auctoris -- logický podmět pasivu (kým?)
• ablativus comparationis -- srovnání (jako kdo/co?)
• téma (o čem)
• ablativus locativus -- místo (odkud?)
• ablativus temporalis -- čas (kdy?)
• ablativus qualitatis -- jakost (z čeho? jaký?)
• ablativus causae -- důvod (proč?)

[editovat] Ablativ ve finštině

Ve finštině je jedním z pádů vyjadřujících spojitost s místem, „z povrchu pryč“ (např. pöytä → pöydältä – stůl → ze stolu). Jeho použití je ale širší, pojí se s ním například některá slovesa. Může tak třeba i vyjadřovat „od někoho“ nebo „o něčem“.