Štika obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Štika obecná

štika obecná

Taxonomické zařazení

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	ryby kostnaté (Osteichthyes)
Podtřída:	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád:	štikotvární (Esociformes)
Čeleď:	štikovití (Esocidae)
Rod:	štika (Esox)

Binomické jméno

Esox lucius
Linné, 1758

Štika obecná (Esox lucius) je dravá ryba z čeledi štikovitých.

[editovat] Vzhled

Štika je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou protáhlou bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10kg štiky. Některé údaje z SSSR mluví dokonce o 80kg štikách, ovšem mnoho věců je nepovažuje za dostatečně podložené.

[editovat] Rozšíření a ekologické nároky

Štika obecná je nejrozšířenější z pěti zástupců čeledi štikovitých. Její areál přirozeného výskytu zahrnuje Evropu, Severní Asii a Severní Ameriku. Není přiliš náročná ohledně typu vod, obsazuje všechna vodní prostředí s dostatkem kořisti, pstruhovými bystřinami počínaje a rybníky a přehradními nádržemi konče, nicméně pomalu tekoucí a stojaté vody jí přece jen vyhovují více. Ideálním prostředím jsou velké čerstvě napuštěné nádrže - Lipno bylo několik let po svém napuštění nejbohatším lovištěm štik v Evropě.

[editovat] Způsob života a potrava

Štika je typický dravec, přičemž její potravou jsou zejména ryby odpovídající velikosti, např. (okoun, ježdík, hrouzek, oukleje, plotice, proudník). Nepohrdne ani žábou nebo utopenou myší či menším jedincem vlastního druhu (kanibalismus je u štik poměrně rozšířen). Odhaduje se, že na přírůstek 1 kg hmotnosti spotřebuje cca 5-7 kg potravy, přičemž mladší kusy rostou rychleji než starší.

[editovat] Rozmnožování

Tření štik probíhá v březnu až dubnu, upřednostňovány jsou přitom klidné teplé vody s hustým porostem, kde se může plůdek dobře skrýt (ideální jsou čerstvě zatopené louky). Mlíčňák pohlavně dospívá mezi 1. a 3. rokem, jikrnačka mezi 3. 5. a může vyprodukovat až 250 000 jiker.

[editovat] Význam

Štika je rybáři považována za velice cenný úlovek, neboť je poměrně velká a zkrotit velkou štiku dá značnou práci i zkušenému rybáři. Průměrná váha v Česku lovených ryb jsou 2-3 kg, maso je průměrné kvality a poměrně suché.

Omezení lovu v České republice:

lovná míra: 50 cm
doba hájení: 1. leden - 15. červen

Krom toho, že je považována za prestižní úlovek, byla již v počátcích rybníkářství přidávána do kapřích rybníků, což mělo za následek zvýšení produkce, neboť štiky kaprům vyžraly většinu konkurence z řad malých ryb.

[editovat] Přirození nepřátelé

Dospělá štika nemá prakticky žádné (s výjimkou člověka, samozřejmě), její plůdek je požírán mnoha rybami, jako jsou např. okouni. Často je též obětí kanibalismu.