Černošice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Černošice
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ020A 539139
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Praha-západ (CZ020A)
obec s rozšířenou působností:	Černošice
pověřená obec:	Černošice
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	9,06 km²
obyvatel:	5 096 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 57' 11" s. š.
zeměpisná délka:	14° 19' 31" v. d.
nadmořská výška:	211 m
PSČ:	252 28
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	1
katastrální území:	1
Adresa městského úřadu:	Městský úřad Černošice Riegrova 1209 252 28 Černošice
starosta:	Helena Langšádlová
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Černošice jsou město ve Středočeském kraji, okres Praha-západ. Leží při jihozápadním okraji Prahy, 5km od Zbraslavi, na levém břehu Berounky. Dnešní město je tvořeno třemi částmi: Horní Černošce, Dolní Mokropsy a Vráž. Mají 5096 obyvatel.

Díky dobrému spojení na Prahu a romantické přírodě na hranici chráněné krajinné oblasti Český Kras jsou již od 20. let 20. století oblíbeným sídelním místem s množstvím výstavných vil.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- 1.2 Původ názvů jednotlivých částí města
2 Městský znak
3 Geografie
- 3.1 Vodstvo
- 3.2 Podnebí
4 Významní obyvatelé
5 Externí odkazy

[editovat] Historie

Dolní Mokropsy jsou zmiňovány již roku 1088 ve vyšehradské listině. Horní Černošice jsou poprvé zmíněny v listině kláštera Kladrubského z roku 1115. Horní Černošice byly tvořeny několika usedlostmi kolem malé návsi před kostelem. Skrz obce vedly velmi důležité cesty. Jedná se o tzv. pražsko-bechyňskou cestu a cestu z Pražského hradu na Karlštejn. Stará košatá lípa, která stála na Vráži až do roku 1930, sloužila jako castovní ukazatel a říká se, že pod ní vždy odpočíval král Karel IV. při svých cestách na Karlštejn. Nejtěžším obdobím si prošli Černošice v době třicetileté války. Roku 1639 je nechal švádský vojevůdce, který táhl na Prahu vypálit. V průběhu války došlo k velkému poklesu počtu obyvatel v důsledku válečných ztrát, epidemií a emigrací. Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Černošic bylo zavedení železnice. Ta byla otevřena roku 1862 a šlo o jednokolejnou trať z Prahy do Plzně. V této době propuká bouřlivý výletní a stavební ruch. Podel řeky jsou budovány lázně a začínají se stavět vily. Tento vývoj je následně utlumen 1. světovou válkou. Po jejím skončení ale propuká znovu a v ještě větší intenzitě. Černošice se staly jedním z nejproslulejších vilových a chatových satelitů první republiky. Rozvoj města byl ale následně opět zastaven válkou. Po válce roku 1950 dochází ke sloučení obcí Horní a Dolní Černošice a Dolní Mokropsy, roku 1974 jsou odděleny Dolní Černošice a připojeny k Praze 5-Lipencům. Roku 1969 získávají Černošice statut město.

[editovat] Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší dochovanou stavební památkou na území města. První zmíňky se objevují roku 1352 a mluví o něm jako o kostele farním. Nachází se na uměle upravené terase nad údolím Berounky na východním okraji historického jádra Horních Černošic. Kostel nechal postavit zbraslavský cisterciácký klášter, který vlastnil Černošice od začátku 14. století. V 17. století spadal kostel pod radotínskou farnost. Kostel nelze jednoznačně zařadit do žádného stavebního slohu díky množství úprav, kterými prošel. Architektura budovy kostela není příliš okázalá. Nejvýraznější částí je barokní věž, která je ve spodní části čtyřboká, v horní osmiboká a v každém boku je polokruhově zaklenuté okno. Až na tuto věž není kostel na vnějšku architektonicky zdoben. Mnohem zajímavější je řešení interiéru, jehož prostor lodi završuje kupole členěná štukovými rámci. Hlavnímu oltáři z roku 1713 dominuje barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie a po jeho stranách jsou sochy slovanských věrozvěstů.

[editovat] Původ názvů jednotlivých částí města

Černošice
Název města vychází z příslušnosti vsi k rodu Černochových (Černošice = ves lidí Černochových)

Dolní Mokropsy
Název obce vychází z výrazu ves u mokrých psů nebo ves s mokrými psy a má posměšný charakter. Výrazem mokří psi byli častováni rybáři žijící u starodávné mokřiny podél řeky Berounky. Označoval je takto kníže (celý tento kraj patřil ke knížecímu dvoru na Vyšehradě), který sem jezdíval spolu se svou družinou lovit.

Vráž
Původ názvu není dosud zcela jistý. Historik František Palacký poukazoval na příbuznost se slovem vrah, mladší jazykovědci zase odvozovali původ slova od vražiti, což ve staroslověnštině znamená kouzliti, věštiti (existovala domněnka, že Vráže byly původně místa neosídlená, kde se konalo čarodějnictví). Roman Jacobson zase tvrdil, že slovo Vráž je podobné s ruským ovrag (proláklina). O tomto vysvětlení ale pochybuje profesor Horák, který upozorňuje na to, že vráže mají i hory.

[editovat] Městský znak

Právo užívat městský znak bylo Černošicím uděleno 7. května 1992.
Městský znak je tvořen zlatomodře polceným štítem se zaoblenou modrou patou. V zlatém poli je umístěn zelený jetelový trojlístek se stonkem.
Symbolický význam městského znaku: modrá barva znázorňuje řeku Berounku, zlatá možnosti rekreačního využití města a zelená barva značí přírodní podmínky charakterizující Černošice, trojlístek poté symbolizuje tři části dnešního města – Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž.

[editovat] Geografie

Černošice se rozprostírají na 906 ha velmi členitého terénu. A na mnoha místech zasahuje do Chráněné krajinné oblasti Český Kras. Nejvyšším kopcem je Babka (364,3 m.n.m.).

[editovat] Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem, který Černošicemi protéká je Berounka. Za pramenný tok Berounky je považována Mže, po jejímž soutoku s Radbuzou v Plzni vzniká Berounka. Berounka má délku 139 km (dohromady s Mží 239 km) a je největším levostranným přítokem Vltavy.
Kromě Berounky protéká Černošicemi ještě potok Švarcava, který se vlévá do Berounky.

[editovat] Podnebí

Podnebí je suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 – 600 mm.

[editovat] Významní obyvatelé

V Černošcích žilo buď částečně na letní byt nebo trvale mnoho významných českých osobností.

Vědci:
- Jan Jánský – lékař a vědec, objevitel čtyř krevních skupin
- Josef Bláha – pomolog (vyšlechtil Bláhovo jablko a Černošickou hrušku)
- Karel Otavský – vynálezce, konstruktér, hvězdář

Umělci:
- Jarmila Novotná – sopranistka Národního divadla, působila také ve Státní opeře ve Vídni nebo Metropolitní opeře v New Yorku
- Anna Sedláčková – herečka
- Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala) – herec působící v pražských kabaretech a Osvobozeném divadle
- Marie Borková – akademická sochařka
- Marie Fisherová – Kvěchová – akademická malířka, ilustrátorka
- Eduard Haken – sólista opery Národního divadla
- Vilém Hackel - fotograf

Sportovci:
- Jaroslav Bouček – fotbalista
- Zdeněk Lhota – letec, zvítězil na několika mezinárodních soutěžích
- Karel Ardelt – tenista, semifinalista Davis Cupu ve 30. letech