Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Óda na radost (v němčině An die Freude) je původně báseň napsaná Friedrichem Schillerem v roce 1785 oslavující přátelství mezi lidmi (vznikla jako hold Schillerovu mecenáši). Její zřejmě známější forma je ale upravená verze, která byla zhudebněna Ludwigem van Beethovenem roku 1824 jako čtvrtá a závěrečná věta jeho Deváté symfonie. Tato verze (ovšem jen v instrumentálním provedení) je hymnou Evropské unie.
Mnohem méně známé jsou zhudebněné verze Franze Schuberta z roku 1815 nebo Petra Iljiče Čajkovského z roku 1865.
- Óda na radost
- Radosti, ty jiskro boží,
- dcero, již nám ráj dal sám!
- Srdce vzňaté žárem touží,
- nebeská, v tvůj krásy chrám.
- Kouzlo tvoje opět víže,
- co kdy čas tak dělil rád,
- zástup lidstva sbratřen blíže
- cítí van tvých křídel vát.
- Komu štěstí v žití přálo,
- v příteli svůj štít že máš,
- komu vnadnou ženu dalo,
- mísit pojď se v jásot náš!
- Sám byť jenom jednu duši
- svojí na tom světě zval!
- V díle tom kdo nezdar tuší,
- od nás ber se s pláčem dál!
- Radost každá bytost sáti,
- přírodo, chce z ňader tvých;
- zlý a dobrý chce se bráti
- v jejích stopách růžových.
- Révy žár nám, pocel smavý,
- na smrt věrný přítel dán;
- vášně plam dán červu žhavý,
- světlý cherub dlí, kde Pán.
- Dál, jak jeho slunci roje
- nebes modrou nádherou,
- spějte, bratří, drahou svou
- směle, jak by rek šel v boje.
- V náruč spěje, milióny!
- Zlíbat svět kéž dáno nám!
- Bratři! Hvězd kde žárný stan,
- dobrý Otec zří z mlh clony.
- Dlíte v prachu, milióny?
- V bázni tvůrce tuší svět?
- Pátrej, hvězd kde bezpočet!
- V záři ční tam božské trůny.
-
- (překlad Pavel Eisner)
 |
| Óda na radost (info) |
| instrumentální verze skladby Ludwiga van Beethovena, část jeho Deváté symfonie |
| Problémy? Média. |
|
