Óda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Óda je
- oslavná lyrická báseň nebo
- hudební skladba stejného zaměření.
Jako první byl tento útvar použit ve starověké poezii a měl svou pevnou strukturu. Byl složen ze tří částí: strofy, antistrofy a epody. V hudbě se óda objevuje v 16. století, svého nejčastějšího užití doznává v době baroka, především u Henryho Purcella. Najdeme jí i u skladatelů klasicismu – nejznámější je Óda na radost, součást Beethovenovy deváté symfonie. Ani ve 20. století nezmizela z hudební scény - např. Byronovu Ódu na Napoleona zhudebnil skladatel Arnold Schönberg.