Zemětřesení v provincii Šen-si
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zemětřesení v provincii Šen-si je doposud nejničivější zaznamenané zemětřesení v lidské historii, zemřelo při něm přibližně 830 000 lidí. Proběhlo ráno 23. ledna 1556 v provincii Šen-si v Číně. Zemětřesením bylo postiženo více než devadesát sedm okresů v provinciích Šen-si, Šan-si, Che-nan, Kan-su, Che-pej, Šan-tung, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-su a An-chuej [1]. Byl zničen 800km pás země a v některých okresech bylo zabito až 60% obyvatel [2]. Většina lidí v té době žila v zemních obydlích vyhloubených v sprašových svazích. Mnohá z těchto obydlí se během katastrofy sesula.
Obsah |
[editovat] Zemětřesení
Zemětřesení se stalo během vlády císaře Ťia-ťinga dynastie Ming.
Moderní odhady založené na geologických údajích přisuzují zemětřesení magnitudu 8 až 8,3 Richterovy škály. I když to bylo nejničivější zemětřesení a pátá nejničivější přírodní katastrofa v lidské historii, byla zaznamenána i zemětřesení s vyšší magnitudou. Následné otřesy pokračovaly několikrát do měsíce dalšího půl roku [3]. Epicentrum leželo v okrese Chua poblíž hory Chua v Šen-si (34,5° s. š., 109,7° v. d.).
V čínských historických záznamech byla katastrofa popsána takto:
- V zimě roku 1556 po Kr. byly provincie Šan-si a Šen-si zasaženy katastrofickým zemětřesením. V našem okrese Chua se udála mnohá neštěstí. Hory a řeky byly přemístěny a cesty zničeny. Na některých místech se země náhle zvedla a vytvořila nové vrchy nebo se prudce propadla v nová údolí. Jinde ze země vyrazila nová říčka nebo země pukla a objevily se nové strže. Domy, úřady, chrámy a městské hradby se zřítily bez varování.
Zemětřesení těžce poškodilo mnoho stél v Kamenném lese. Ze 114 klasických stél Kchaj-čcheng bylo 40 zlomeno. [4]
Učenec Čchin Kcheta zemětřesení přežil a zaznamenal o něm podrobnosti. Jedním z jeho závěrů bylo, že „na úplném začátku zemětřesení by lidé uvnitř neměli okamžitě vybíhat ven. Měli by se přikrčit a počkat na vhodnou příležitost. I když je hnízdo zničeno, některá vejce mohou zůstat nepoškozená.“ [5] To naznačuje, že mnoho lidí zahynulo, když se snažili utéct ze svých domů, ale mnozí z těch, kteří zůstali uvnitř, přežili.
Otřesy snížily výšku Pagody malé divoké husy v Si-anu z 45 metrů na 43,4 metru.
[editovat] Sprašové zemní příbytky
V té době miliony lidí žily v uměle vyhloubených sprašových „jeskyních“ na svazích v oblasti Sprašové plošiny. Spraš je úlomkovitá usazená hornina navátá větrem. Měkká sprašová hornina se v oblasti usazovala po miliony let díky větru přinášejícímu prach z pouště Gobi. Spraš je velmi náchylná k větrné a vodní erozi. Sprašová plošina pokrývá skoro celé provincie Šan-si, Šen-si a Kan-su a části dalších. Většina obyvatel žila v tzv. Jao-tung obydlích právě na sprašových svazích. To byl hlavní důvod obrovského počtu obětí. Zemětřesení způsobilo sesuvy půdy, které „jeskyně“ zasypaly.
[editovat] Škody
Nejničivější zemětřesení | ||||
---|---|---|---|---|
Pořadí | Zemětřesení | Země | Rok | Oběti |
1 | Šen-si | Čína | 1556 |
|
2 | Indický oceán | Indonésie | 2004 |
|
3 | Tchang-šan | Čína | 1976 |
655 000 (neoficiální odhad) |
4 | Aleppo | Sýrie | 1138 |
|
5 | Kan-su | Čína | 1920 |
|
Hlavní článek: Seznam zemětřesení |
V současnosti je prakticky nemožné vyčíslit hmotné škody. Počet obětí je tradičně udáván jako 830 000. Hmotná škoda byla obrovská - celá oblast vnitřní Číny byla zničena a odhadem 60% populace v oblasti zahynulo. Škody lze přirovnat pouze ke škodám způsobeným výbuchem atomové bomby (samozřejmě bez radioaktivity ap.).
[editovat] Srovnání
Zemětřesení v Šen-si v roce 1556 nebylo nejhorší katastrofou v čínských dějinách. Např. během tzv. Tří let přírodních katastrof (1959 až 1961) zemřeli desítky milionů Číňanů.
[editovat] Podívejte se také na
- Seznam zemětřesení
[editovat] Zdroje
- Čínské historické prameny citovány ze str. 100 z 30 Years' Review of China's Science and Technology, 1949-79 tak, jak jsou na Google Print