Vztlak
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vztlaková síla je síla, která nadlehčuje těleso v kapalině či plynu.
Slovem vztlak se označují dva různé jevy: vztlak způsobený rozdílem hydrostatických tlaků (hydrostatický vztlak) a vztlak vzniklý jako aerodynamický jev např. na křídle (aerodynamický vztlak).
[editovat] Hydrostatický vztlak
Hydrostatický vztlak vzniká jako důsledek gravitace, rozdílem hydrostatických tlaků na spodní a horní část tělesa, neboť tlak na spodní část je větší (spodní část je ve větší hloubce).
Díky hydrostatickému (či aerostatickému) vztlaku plavou lodě a létají letadla lehčí vzduchu (tzv. aerostaty), např. balóny či vzducholodě. Ryby jsou schopny pomocí vztlaku částečně řídit svůj pohyb vodou.
[editovat] Výpočet
Vztlakovou sílu popisuje Archimédův zákon. Velikost vztlakové síly závisí na objemu ponořené části tělesa, na hustotě kapaliny a na gravitaci. Nezávisí na hloubce nebo celkovém objemu kapaliny, ani na hustotě nebo hmotnosti tělesa.
- Fvz = Vρg,
kde V je objem ponořené části tělesa, ρ je hustota kapaliny, g je gravitační zrychlení.
Na rozdílu mezi vztlakovou silou a gravitační silou působící na těleso závisí plování těles.
[editovat] Aerodynamický vztlak
Aerodynamický vztlak vzniká vzájemným dynamickým působením při pohybu tělesa vzduchem (či jinou tekutinou). Při pohybu tělesa (v typickém případě křídla) se na základě 3. Newtonova zákona k síle, kterou těleso při pohybu působí na okolní vzduch, vytváří reakční síla, kterou okolní vzduch působí na těleso.
Díky aerodynamickému vztlaku mohou létat letadla těžší vzduchu (tzv. aerodyny), např. letouny či vrtulníky.
