Velký Kámen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přírodní památka Velký Kámen se nachází na severozápadním úbočí Velkého Javorníku (918 m) nad lesní svážnicí, přibližně 200 m pod vrcholem. Leží v nadmořské výšce 638 - 745 m ve Veřovických vrších, západní části Radhošťské hornatiny, asi 2 km jihovýchodně od obce Veřovice.
- Rozloha 3,6467 ha
- Katastrální území: Veřovice, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy
- Vyhlášeno: 1999
Obsah |
[editovat] Motiv ochrany
Předmětem ochrany je významný geomorfologický útvar - rozsáhlý výchoz pískovcových godulských vrstev značně rozrušený erozní činností a přírodě blízký lesní porost s vysokou biodiverzitou vázaný na toto stanoviště.
[editovat] Geologie
Území leží na okraji výskytu godulských vrstev s hrubě rytmickým flyšem se silně lavicovitými glaukonitickými pískovci, níže po svahu vystupují pestré godulské vrstvy. Obnažená čela vrstev tvoří několik desítek metrů dlouhou skalní stěnu, svahy pod ní jsou pokryty hrubou balvanitou sutí.
[editovat] Botanika
Vyskytují se zde společenstva suťových a roklinových lesů svazu Tilio-Acerion. Stromové patro tvoří buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), hojná je jedle bělokorá (Abies alba), méně je zastoupen javor mléč (Acer platanoides), jilm horský (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa srdčitá (Tilia cordata), v příměsi smrk ztepilý (Picea abies) a vzácně jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).
Poměrně dobře je vyvinuto keřové patro, které tvoří líska obecná (Corylus avellana), zimolez černý (Lonicera nigra), bez červený (Sambucus racemosa) a meruzalka srstka (Ribes uva-crispa). Méně častý je lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a růže převislá (Rosa pendulina).
Bylinné patro tvoří mozaika druhů jako jsou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina). Po celém území přírodní památky se roztroušeně vyskytují kakost smrdutý (Geranium robertianum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice hajní (Poa nemoralis), pitulník horský (Galeobdolon montanum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), svízel vonný (Galium odoratum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Na skalních výchozech je hojný osladič obecný (Polypodium vulgare), naopak vzácná je kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum). Množství odumřelé dřevní hmoty hostí řadu dřevokazných hub.
[editovat] Zoologie
Vzhledem k malé výměře území a okolním smrkovým monokulturám se zde vyskytují především nenáročnější lesní druhy živočichů. Osluněné skalky obývá zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Na starší lesní porosty jsou vázáni datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), krkavec velký (Corvus corax), žluna zelená (Picus viridis), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kos horský (Turdus torquatus), pěvuška modrá (Prunella modularis) a drobní savci, např. plch velký (Glis glis) a všude ubývající veverka obecná (Sciurus vulgaris).
Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |