Plch velký
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| plch velký | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 plch velký |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Glis glis Linné, 1766 |
Plch velký (Glis glis, Linné, 1766) je vzácný druh hlodavců. Populace plcha velkého má v ČR klesající tendenci. V textu Bernské konvence je plch velký uveden v seznamu druhů vyžadujících ochranu.
Obsah |
[editovat] Velikost
- Hmotnost: 80-155 g, před zimováním může mít hmotnost až 300 g
- Délka: 120-180 mm, s ocasem až 300 mm
[editovat] Rozšíření a početnost
Areál rozšíření zahrnuje střední a jižní Evropu od severu Pyrenejského poloostrova přes jižní Anglii po střední a jižní oblasti evropské části Ruska a Malou Asii. Všude se vyskytuje vzácně a spíše ostrůvkovitě. V ČR je rozšířen ostrůvkovitě pravděpodobně po celém území, žije i v podhorských oblastech, kde místy vystupuje až do nadmořské výšky 1000 m.
[editovat] Stanoviště
Plch velký žije v listnatých, zejména bukových lesích, v křovinách, parcích a zahradách na teplejších a sušších místech. V oblibě má krasová a skalnatá místa.
[editovat] Biologie
Plch velký je noční hlodavec. Při hledání potravy obratně šplhá po stromech i keřích. Plchové žijí v rodinách nebo v malých skupinách a staví si několik letních hnízd, která střídají. Kulovitá hnízda, spletená ze suché trávy, listí a mechu umisťují v dutinách stromů, mezi balvany, do ptačích budkek, seníků a na podobná chráněná místa. Na podzim si zvířata vytvoří silnou vrstvu podkožního tuku a zimu přespávají v zimním spánku v hnízdech. Do zimního spánku upadají v září (říjnu) a probouzejí se až v květnu. Přes zimu ztrácejí 35 až 50 % hmotnosti. Na podzim se jedinci rozptylují na vzdálenost 1 km od místa letního výskytu. Při normální početnosti připadá v létě jedno zvíře asi na 1 ha. Revír plcha velkého zahrnuje obvykle asi 200 m v okolí hnízd.
[editovat] Hlas
Plch velký se v noci ozývá charakteristickým vrčením, v době páření i vysokými, pisklavými zvuky.
[editovat] Potrava
Potrava je převážně rostlinná - tvoří ji žaludy, bukvice, ořechy i jiná semena stromů a keřů, všechny druhy ovoce, na jaře i výhonky a kůra stromů. Potravu si zpestřuje hmyzem.
[editovat] Rozmnožování
Plši velcí se páří jedenkrát ročně v květnu až červnu. Samice po březosti trvající 30 - 32 dnů rodí obvykle 4 až 6 mláďat o hmotnosti l až 2 g, která kojí asi jeden měsíc. Za 21 až 23 dní se jim otevírají oči, osamostatňují se asi za 45 dní při hmotnosti 50 až 55 g, ale zůstavají spolu s matkou až do příštího jara. Pohlavně dospívají po přezimování. V zajetí se dožívají maximálně 6 až 9 let, ve volné přírodě se věku nad 3 roky dožije jen asi 8 % populace plchů. Hlavní přirození nepřátelé plchů jsou kuna lesní a puštík obecný, v malé míře i výr velký. K hlavním omezujícím faktoům patří zejména nepříznivé letní počasí neumožňující vytvožení potřebné tukové zásoby.
[editovat] Ochrana
Pro ochranu plcha velkého je nutné především je nutno chránit jeho přirozené biotopy. Pro posílení populací lze na místech výskytu stavět a zavěšovat budky.
[editovat] Reference
- BARUŠ, V., Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR, SZN Praha 1989. ISBN 80-209-0060-8. Str. 96 - 97
