Václav Český
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Český nebo Lucemburský (25. února 1337 – 1. prosince 1383) byl vévoda lucemburský a brabantský, od roku 1355 hrabě lucemburský, spisovatel, syn českého krále Jana Lucemburského a Beatrix Burbonské a nejmladší bratr Karla IV.
Příbuzenstvo | |
---|---|
otec | |
matka | |
nevlastní bratr |
Václav dostal jméno obvyklé v přemyslovské dynastii s tím, že ho tak Češi snáze přijmou, ovšem nestalo se. Otec chtěl Václava oženit s dcerou římskoněmeckého krále Ludvíka IV. Bavora, ale z toho sešlo z důvodu vzájemných rozkolů obou panovníků. Druhé zásnuby sjednala už Václavova matka Beatrix s brabantským vévodou Janem III. Zásnuby s Johannou Brabantsku (24.6.1322-1.12.1406) proběhly, když bylo snoubenci deset, svatba proběhla v jeho patnácti. V té době bylo nevěstě třicet. Johanna už byla jednou vdaná: za Viléma IV. Holandského (1307 – 1345), jejich syn ovšem zemřel a Vilém nakonec padl v bitvě bez dědice. Ačkoliv se Václav stal otcem asi dvou levobočků, s Johannou děti neměli, byť jejich manželství podle všeho bylo harmonické.
Václav vládl v původním rodovém panství v Lucemburku a proslul spíše jako spisovatel. Psal francouzsky, zvláště milostnou poezii. Jeho sbírka lyrických básní nese název Netoužím po ráji. Je možné, že zemřel na lepru, jeho posledním přáním bylo, aby jeho srdce poslali Johanně. Václavovým dědicem se stal příbuzný jeho ženy Antoine Brabantský.
[editovat] Externí odkazy
Podobné články obsahuje: |