Užovka podplamatá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Užovka podplamatá
Stupeň ohrožení v ČR: Ohrožený
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Užovka podplamatá |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Natrix tessellata Laurenti, 1768 |
Užovka podplamatá (Natrix tessellata, Laurenti, 1768) je ohrožený druh plazů ČR. Stupeň ohrožení vyplývá ze silného narušení stanovišť regulačními úpravami a celkovým zhoršením ekologických podmínek, zvláště čistoty vodních toků. České populace žijí na severozápadní hranici souvislého rozšíření druhu. Je zařazena do seznamu chráněných druhů Bernské konvence.
Obsah |
[editovat] Velikost
- Délka obvykle 80-100 cm, vzácně 150 cm
[editovat] Popis
Středně velká, štíhlá užovka s velkou, trojúhelníkovou hlavou. Šupiny jsou výrazně kýlnaté. Zbarvena je šedohnědě, červenohnědě až olivově, s množstvím žlutých a černých skvrn na hřbetě.
[editovat] Rozšíření a početnost
Obývá rozsáhlý areál od Malé, Přední a Střední Asie až do západní Číny a severozápadní Indie. V Evropě tato užovka žije na jihu Ruska, na Balkánském a Apeninském poloostrově a ve střední Evropě (souvislým areálem zasahuje do Maďarska, východního Rakouska a ČR, izolované populace jsou v západním Rakousku, Švýcarsku a SRN). V jižní a zejména ve východní části areálu rozšíření je druh místy velmi hojný. Na území ČR se vyskytuje v nižších polohách, kde je vázána na střední a větší říční toky a velké potoky. Méně hojná je i u rybníků a vodních nádrží. I když je rozšířena po celém území, je její výskyt zejména v Čechách značně nesouvislý. Jen výjimečně se na území Česka vyskytuje nad 400 m n. m.
[editovat] Stanoviště
Populace užovky podplamaté v Česku obývají tekoucí i stojaté vody. Dává přednost lokalitám s kamenitými, vegetací zarostlými břehy. Obzvláště hojná bývala v místech, kde řeky měly mělké kamenité dno a kde se tvořily peřeje. Udržujícím faktorem pro její trvalý výskyt je dostatečně čistá voda s hojností drobných ryb.
[editovat] Biologie
V podmínkách střední Evropy tento had zimuje v nejrůznějších dutinách a štěrbinách v zemi, či ve skalách v blízkém okolí vodních toků. Období aktivity začíná v dubnu a trvá až do října. Užovka je silně vázána na vodní prostředí, v němž tráví většinu aktivního života. Její denní jednovrcholová aktivita je silně ovlivněna klimatickými podmínkami. V letním období zůstává užovka podplamatá po většinu dne v prohřáté vodě.
[editovat] Rozmnožování
Páření probíhá nedlouho po opuštění zimovišť, ale může se protáhnout až do června. Svatební hry jsou poměrně klidné. Jsou známy případy hromadného páření více jedinců, většinou s převahou samců. Od června do začátku srpna kladou samice do nejrůznějšího organického substrátu 5 až 25 vajec. Někdy klade víc samic vejce na stejné místo. Mláďata se líhnou zpravidla po 2 měsících, většinou v září. Vlivem mikroklimatických podmínek se vývoj zárodku může urychlit nebo naopak výrazně zpomalit. Pohlavně hadi dospívají ve 3. roce života. Velmi dobře plavou a potápějí se.
[editovat] Potrava
Převládající složkou jejich potravy jsou drobné rybky, méně častí jsou obojživelníci a jejich larvy.
[editovat] Hodnota druhu
Ve fauně Česka je typickým zástupcem plazů tekoucích vod. Je predátorem ryb, ale podle výsledků rozborů potravy je její vliv na rybí produkci nepatrný, neboť loví převážně drobné plevelné druhy.
[editovat] Ochrana
Přestože se v Česku zatím celkový areál rozšíření užovky podplamaté výrazně nezmenšuje, snižuje se prudce početnost některých populací. V důsledku melioračních zásahů a regulace řek zanikají totiž místa vhodná k rozmnožování tohoto druhu a zmenšuje se i množství drobnýeh ryb, které tvoří základní složku jeho potravy. Ochrana musí proto vycházet ze snahy o komplexní zachování vhodných stanovišť a biotopů, zejména však z úsilí o zlepšování čistoty toků. Externí odkazy
