Tereza Boučková
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tereza Boučková (* 24. května 1957, Praha) je česká spisovatelka a publicistka.
Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek.
Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit. Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha (Play Macbeth).
Po krátkém manželství v roce 1985 se podruhé provdala za ing. Jiřího Boučka, se kterým se přestěhovala do chaty svých prarodičů v osadě Záhrabská (v katastru obce Svatý Jan pod Skalou), kde žijí dodnes. Je matkou tří synů, dvou adoptovaných a jednoho vlastního.
Na konci 80. let 20. století samizdatově (Edice Expedice, časopisy Revolver Revue, Host) publikovala několik povídek, povídka Indiánský běh vyvolal rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována celá kniha (sbírka tří próz Indiánský běh, Žena z okolí Týru a Krok, sun, krok…), za kterou obdržela Cenu Jiřího Ortena. Až poté vyšla kniha oficiálně, v roce 1991 v nakladatelství Fragment a o rok později v nakladatelství Grafoprint v rozšířeném vydání ilustrovaném autorčiným bratrem Ondřejem Kohoutem pod názvem Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha. Kniha byla přeložena do několika jazyků.
V první polovině 90. let napsala divadelní hry Romeo na kolečkách a Hana a Marie.
Napsala také scénář k celovečernímu filmu Smradi, který měl premiéru v roce 2002. Film obdržel sedm nominací na Českého lva, jednu z nich také za scénář.
Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu.
[editovat] Dílo
- Indiánský běh, Fragment, 1991
- Indiánský běh a Končiny štěstí, končiny ticha, Grafoprint, 1992
- Křepelice, Fragment, 1993 — novela
- Když milujete muže, Středoevropské nakladatelství, 1995 — obsahuje i novelu Křepelice
- Krákorám, Hynek, 1998
- Indiánský běh; Křepelice; Když milujete muže; Krákorám, Knižní klub, 1999, 2. vydání 2002
- Jen si tak trochu schnít, Petrov, 2004 — fejetony
Prózy Indiánský běh, Křepelice, Když milujete muže, Krákorám jsou jednotlivě zastoupeny v antologiích české literatury v USA, Velké Británii, Dánsku, Polsku, Srbsku, Koreji atd., časopisecky byly publikovány v mnoha dalších zemích.
