Stanislav Gross

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Stanislav Gross

Stanislav Gross (* 30. října 1969 v Praze) je český sociálně demokratický politik. Od dubna 2000 do léta 2004 byl ministrem vnitra, od roku 2001 statutárním místopředsedou ČSSD, od r. 2002 1. místopředsedou vlády. Po propadu ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu a odstoupení Vladimíra Špidly v červnu 2004 ho nahradil ve vedení strany i jako předseda vlády. Z této funkce odstoupil 25. dubna 2005 po tříměsíční vládní krizi způsobené aférou kolem jeho financí; 24. září 2005 opustil vysokou politiku úplně.

Po maturitě na SPŠ dopravní v Praze r. 1988 krátce pracoval jako elektromechanik – kandidát strojvedoucího v Lokomotivním depu Praha-Vršovice. Po vykonání základní vojenské služby v Olomouci v letech 1988 až 1990 se zapojil do politiky, v níž tak působí celý život; to bývá předmětem kritiky jeho protivníků. V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze; na PF Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Jeho kritici ho obviňují, že nevystudoval zcela regulérně, jeho diplomka například měla pouhých 34 stran (údaj z internetového katalogu knihovny Právnické fakulty). Rovněž je o něm známo, že vůbec neumí německy (stav 2005) a tento jazyk ve svých životopisech neuvádí, ačkoliv na právech udělal zkoušku z němčiny, která je velmi náročná.

Má manželku Šárku a dvě dcery.

V roce 1989 vstoupil do obnovené sociální demokracie a ještě v roce 1990 byl zvolen předsedou (zprvu ústředním tajemníkem) Mladých sociálních demokratů, jímž byl do roku 1994. Roku 1992 byl zvolen do České národní rady, z níž se po rozdělení Československa stala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Od 17. ledna 1995 byl předsedou poslaneckého klubu ČSSD, jímž zůstal i po dalších dvojích volbách; po volbách roku 1998 byl i místopředsedou Poslanecké sněmovny (od 17. července 1998 do 5. dubna 2000). Od 20. ledna 1996 působil jako odborný mluvčí ČSSD pro resort bezpečnosti, současně byl členem předsednictva ÚVV ČSSD. 5. dubna 2000 byl jmenován ministrem vnitra ČR ve vládě Miloše Zemana; stejné ministerstvo řídil i ve vládě Vladimíra Špidly 2002-2004, jejímž byl 1. místopředsedou. Na XXX. sjezdu ČSSD v dubnu 2001 byl zvolen statutárním místopředsedou ČSSD a v březnu 2003 potvrzen, po Špidlově odstoupení na konci června 2004 tak převzal vedení strany. Na XXXII. sjezdu ČSSD 26. března 2005 byl zvolen předsedou (291 hlasů proti 203 Zdeňka Škromacha).

Po Špidlově demisi prezident České republiky Václav Klaus 2. července 2004 pověřil Grosse sestavením nové vlády a 26. července ho jmenoval premiérem jakožto nejmladším (34 let) v historii země. Vláda Stanislava Grosse byla jmenována 4. srpna 2004, důvěru Poslanecké sněmovny získala 24. srpna (101 poslanců pro, 99 proti). 21. září se spolu s dalšími ministry vzdal poslaneckého mandátu.

V říjnu 2004 na Grosse byla spáchána tzv. Google bomba na slovní spojení „Velký bratr“.

[editovat] Aféra a vládní krize

Na konci ledna 2005 deník Mladá fronta DNES zkritizoval Grosse za nejasný zdroj financování jeho bytu v Praze za 4,2 mil. Kč. Za svá vysvětlení o údajné půjčce přes nemajetného příbuzného byl všeobecně kritizován médii, českou pobočkou Transparency International a interpelován ODS v parlamentu.

Byl rovněž kritizován za to, že jako ministr vnitra založil několik policejních týmů podřízených přímo sobě s nejasným účelem.

Ve stejném období týdeník Respekt upozornil na to, že firma vlastněná Šárkou Grossovou koupila dům za 5,9 mil. Kč; vysvětlila to nespecifikovaným úvěrem. Dále upozornil Respekt na spojení Grossových s Libuší Barkovou vlastnící a provozující nevěstinec.

Na internetu se objevila petice vyzývající ke Grossovu odvolání [1], právní podklad jejích požadavků byl ovšem sporný. ([2], [3]). Demonstrace za Grossovo odstoupení: v Brně a Praze (stav březen 2005).

Pod rostoucím tlakem koaličních partnerů, zejména KDU-ČSL a jmenovitě Miroslava Kalouska, Gross několikrát prohlásil, že „odstupuje“, jen aby svá prohlášení vzápětí odvolal.

V polovině dubna 2005 vedla jednání koalice k první z dohod, které měly zaručit existenci koalice vedené ČSSD do voleb 2006. Následníkem Grosse v navrhovaném „novém“ sestavení vlády, do které se navrátili i někteří krátce předtím odstoupivší ministři, se původně měl stát Jan Kohout, podle zpráv médií vybraný Grossem. Krátce nato se ale ukázalo, že Gross k jeho nominaci neměl podporu vedení ČSSD nebo ji ztratil.

Koncem dubna vedla další jednání ke skutečné demisi Grosse a určení jeho následníka Jiřího Paroubka.

Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD 24. září 2005 Gross oznámil, že rezignuje na funkci předsedy ČSSD a nebude kandidovat v dalších volbách do Poslanecké sněmovny.

Nyní pracuje jako advokátní koncipient.

[editovat] Citáty

„Tato vláda parlament nepotřebuje.“
„Sociální demokracie je dnes v České republice jediná politická strana, jež je schopna v dnešním složitém světě plném nejistot bojovat o prostředí, které dá lidem elementární jistotu, že se nebudou muset bát budoucnosti.“ (leden 2005)
„Lidi mě nezajímají, udržujeme prostředí a vy si v něm nějak poraďte.“ (únor 2005)