Slovenská republika rad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovenská republika rad (SRR) byl stát diktatury proletariátu na větší části území východního a jižního Slovenska od 16. června do 7. července 1919.

Byla vytvořená pod vlivem Maďarské republiky rad v době přechodné vlny komunistických protestů a revolucí po Říjnové revoluci v Rusku roku 1917 a první světové válce. Byla absolutně závislá na Budapešti a v pozadí jejího vytvoření byly snahy o obnovení velkých Uher, které zanikly krátce před koncem roku 1918.

[editovat] Dějiny

V průběhu intervenční války proti Maďarské republice rad (dále MRR), které sa zúčastnila i československá armáda, přešla maďarská Rudá armáda do protiútoku a přechodně obsadila část východního a jižního Slovenska, kde pod její záštitou a podle vzoru MRR převzal moc místní proletariát. Dne 16. června 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad (dále SRR) a vytvořené její ústřední orgány: Revoluční výkonný výbor a Revoluční vládní rada (šlo vlastně o vládu) v čele s českým revolucionářem Antonínem Janouškem.

Vláda SRR vydala výnos o zespolečenštění výrobních prostředků, znárodnění továren nad 20 pracovníků, velkostatků a peněžních ústavů. Vypracovala plán na vytvoření nových výrobních vztahů v zemědělství, zastavila činnost normálních soudů a nahradila je „revolučními tribunály“, zestátnila školy, zřídila slovenskou „Rudou armádu“ a bezpečnostní sbor „Rudá stráž“. Kvůli krátké době trvaní SRR se však tyto komunistické opatření nemohly uskutečnit.

Existence SRR byla svázaná s osudem MRR. Cílem SRR a MRR bylo sjednocení a vznik komunistických znovuobnovených Uher.

Ustanovení SRR bylo prvním pokusem o vytvoření státu diktatury proletariátu na území Slovenska.

[editovat] Zánik

Po ústupu maďarské Rudé armády ze Slovenska přešla vláda SRR a jednotky její armády na maďarské území. SRR přestala existovat a oblasti, které kontrolovala, byly 7. července 1919 obsazené československým vojskem.