Raymond Queneau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Raymond Queneau [keno] (21. února 1903 Le Havre – 25. října 1976 Paříž) byl francouzský prozaik, básník a matematik.

Vystudoval Sorbonnu, poté se stal zaměstnancem vydavatelství. Roku 1924 vstoupil do surrealistické skupiny. Roku 1929 se dostal do konfliktu s André Bretonem, po němž surrealistické hnutí opustil. V roce 1960 byl spolu s Françoisem Le Lionnaisem zakladatelem skupiny Oulipo.

[editovat] Dílo

Nejprve byl ovlivněn surrealismem, člen skupiny Oulipo. Se surrealismem se poměrně brzy rozešel a věnoval se psaní tzv. experimentálních děl, kde spojoval racionalismus s fantazií.

V jeho dílech se objevuje existencialistická skepse, pocit odcizení, tento vliv se mísí s jeho osobitým humorem a parodií.

Často používal hovorovou formu jazyka, objevuje se u něj i fonetický přepis. Svůj první román – Svízel – zamýšlel jako překlad Descartových meditací do „novofrancouzštiny“, tedy do hovorového jazyka. Od tohoto záměru nakonec upustil.

[editovat] Romány

fr. název	nakl. + rok vydání	český název	nakl. + rok vydání překladu	poznámka
Chiendent	Gallimard 1933	Svízel	Garamond 2003	Queneau dostal za román cenu prix des Deux Magots přeložil Jiří Pelán
Gueule de Pierre	1934			tento román byl společně s Les temps mêlés „přetaven“ do románu Saint Glinglin
Les derniers jours	1936
Odile	Gallimard 1937 l’Imaginaire n^o 276	Odile	Mladá fronta 1993	přeložila Jarmila Fialová dramatizaci uvedla činohra Národního divadla v Brně v roce 2004 v režii Jakuba Macečka
Les enfants du limon	Gallimard 1938 Folio n^o 303	Děti bahna	Symposium 2002	přeložil Ladislav Šerý
Un rude hiver	Gallimard 1939 l’Imaginaire n^o 1	Tuhá zima	Odeon 1980	přeložila Jarmila Fialová
Les temps mêlés	1941			tento román byl společně s Gueule de Pierre „přetaven“ do románu Saint Glinglin
Pierrot mon ami	Gallimard 1942 Folio n^o 226	Můj přítel Pierot	SNKLU 1965	přeložila Věra Linhartová
Loin de Rueil	Gallimard 1944 Folio n^o 849	(není přeloženo)
On est toujours trop bon avec les femmes	éditions du Scorpion, 1947 a Gallimard 1947 Folio n^o 1312	Na ženský je člověk krátkej	Volvox Globator 2001	román byl vydán pod pseudonymem Sally Mara. přeložil Patrik Ouředník
Saint Glinglin	Gallimard 1948 l’Imaginaire n^o 78	Na svatého Dyndy	Garamond 2006	jde vlastně o sloučení románů Gueule de Pierre a Les temps mêlés do jednoho textu česky vyšlo rovněž roku 1967 pod názvem Svatý Bimbas přeložila Jarmila Fialová
Le journal intime de Sally Mara	1950			společně s On est toujours trop bon avec les femmes vydáno pod titulem Œuvres complètes de Sally Mara v roce 1962
Dimanche de la vie	Gallimard 1952 Folio n^o 442	Koření života	Odeon 1972	Pozn.: Dimanche znamená francouzsky neděle, doslovný překlad fr. titulu by tedy zněl neděle života přeložila Jarmila Fialová
Zazie dans le métro	Gallimard 1959 Folio n^o 103	Zazie v metru	Mladá fronta 1969	zfilmováno přeložil Zdeněk Přibyl podruhé vyšlo v roce 1993 ve stejném překladu v nakladatelství Trigon dramatizaci uvedlo divadlo DISK v Praze v roce 2005 v režii Jolany Kubíkové
Œuvres complètes de Sally Mara	Gallimard 1962 Folio n^o 48			obsahuje romány Journal intime de Sally Mara, On est toujours trop bon avec les femmes a sbírku aforismů Sally plus intime
Les fleurs bleues	Gallimard 1965 Folio n^o 1000	Modré květy	Práce 1992	přeložil Jiří Pelán
Le Vol d’Icare	Gallimard 1968 Folio n^o 2629

Queneauovo dílo existuje rovněž v souborném vydání (viz bibliografie):

První svazek zahrnuje veškerou poezii (viz oddíl níže), vyšel v roce 1989 a od té doby v několika dalších reedicích.
Druhý svazek obsahuje první část románů (Le Chiendent, La gueule de pierre, Les derniers jours, Odile, Les Enfants du Limon, Un rude hiver, Les temps mêlés a Pierrot mon ami, tedy všechny romány z let 1933–1942), vyšel v roce 2002.
Třetí svazek bude obsahovat druhou část Queneauových románů.
Spekuluje se rovněž o vydání dalších svazků, které by obsahovaly Queneauovy eseje, případně dosud nevydané texty (dostupné v archivu

[editovat] Básnické sbírky

Cent mille milliards de poèmes – typicky oulipistické dílo. Obsahuje pouze deset sonetů. Každý řádek v každém sonetu odpovídá svou gramatickou i logickou strukturou řádku se stejným pořadím v jiném sonetu. Kniha navíc běžně vychází ve francouzských vydáních s vodorovně nařezanými listy, takže si každý čtenář může dohromady složit libovolný sonet. Četba všech možných kombinací (celkem 10¹⁴) by údajně jednomu čtenáři trvala stovky let.

fr. název	nakl. + rok vydání	poznámka
Les Ziaux	1943
L’instant fatal	Gallimard 1946	některá vydání obsahují rovněž sbírku Les Ziaux
Le chien à la mandoline	Gallimard 1965
Courir les rues	1967
Battre la campagne	1968
Fendre les flots	1969
Morale élémentaire	Gallimard 1975

[editovat] Eseje

fr. název	nakl. + rok vydání	poznámka
Bâtons, chiffres et lettres	Gallimard 1950, 2. vyd. 1965 Idées n^o 70 a také jako Folio Essais n^o 247
Une histoire modèle	Gallimard 1966	Esejistické úvahy týkající se historie (jejího opakování se). Často je tato kniha chápána jako vysvětlující doslov k románu Les fleurs bleues (1965).