Rapšach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rapšach
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0313 547069
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností:	Třeboň
pověřená obec:	Suchdol nad Lužnicí
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	28,38 km²
obyvatel:	583 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	48° 52’ 24’’
zeměpisná délka:	14° 56’ 55’’
nadmořská výška:	472 m
PSČ:	378 07
základní sídelní jednotky:	4
místní části:	2
katastrální území:	2
Adresa obecního úřadu:	Rapšach 7 37806 Suchdol nad Lužnicí
starosta:	František Šetka
Oficiální web E-mailová adresa

Obec Rapšach se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 583 obyvatel.

[editovat] Části obce

Rapšach
Nová Ves u Klikova

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1338.
Dle zápisů chovaných v archivu kláštera světelského obsadili Čechové tento kraj již v prvých stoletích po Kr. a zabrali v těchto částech Evropy i okolní širé kraje na jih až po řeku Dunaj. Do IX. století území toto bylo patrně součástí panství mocných Slavníkovců. Roku 827 však již zmiňují se dějiny o prvém knížeti, vzešlém z lidu v zdejším kraji žijícího - je to VITORAD, zakládající si pevnější hrad nad tokem Lužnice, chtěje tak svou samostatnost bezpečit.

Po svém zakladateli dostává hrad jméno Vitoraz (Weitra), a tak také se zve území spravované tímto knížetem.

Po přijetí křesťanství však celá oblast postupně vstupuje pod církevní nadvládu řezenských biskupů,kteří uplatňují tu i nároky další - světské. V století XI. v poněmčování vitorazského obyvatelstva rozhodu-jícím se stal knížecí rod Kuenringů. Po pádu Jindřicha I. z Kuenringů, pomáhajícího českému králi Přemyslu Otakarovi II. proti jeho soku Rudolfovi Habsburskému v poněmčování pokračováno a po husitských válkách, v nichž Nové Hrady padly, dokončeno. Vitorazsko připojeno úplně vévodství rakouskému a jeho lenní svazek s korunou českou na delší dobu přerušen. Ještě však po dvakráte dostalo se Vitorazsko pod přímé panství české, ale jen nakrátko. Bylo to v letech 1323 - 1332 za vlády Jana Lucemburského a v letech 1461 - 1467 za panování Jiřího z Poděbrad. Teprve mír Saint Germainský 2. VII. r. 1919 po ukončení světového zápasu dovedl zčásti napravit křivdy národu v tomto území po staletí páchané a k osvobozenému státu připojena menší, přes sto km2 měřící a chudší část bývalého rozlehlého Vitorazska s městem Českými Velenicemi a s řadou obcí menších, z těchto vyniká pak Rapšach velikostí a počtem obyvatelstva. Jak je možno, že se Rapšašsko mohlo udržeti před šířící se germanizací? Udrželo se nepřístupností a chudobou.

AŽ BUDEŠ CHTÍT, BOŽE,

TRESTAT SVOJE LIDI,

POŠLI SEM JE DĚLAT

A NECH JIM JEN, CO SKLIDÍ

Přes svou polohu uprostřed blat a na samé hranici s Rakouskem se mezi válkami stává Rapšach prosperující obcí nebo spíše malým městečkem. Jako farnost, tedy s okolními osadami (dnes místními částmi) Spáleništěm, Malým a Velkým Londýnem, Parisem, Kunšachem a Novou Vsí u Klikova měl skoro 3.500 obyvatel. Přišel však rok 1938 a s ním okupace pohraničí. Z Rapšachu se do vnitrozemí stěhují první desítky lidí - hlavně rodiny státních zaměstnanců a učitelů. Přichází válka a po ní nová vlna vysídlování. Již v červnu 1945 opouští Rapšach přes 800 obyvatel, kteří jsou v rámci odsunu vykázáni na rakouskou stranu hranice. ...dne 24.11.1938 byl Rapšach připojen k Německu. Tento den ráno se Češi, kteří zde zůstali, loučili se slzou v očích s četnickou stanicí a finanční stráží... ...vojenská správa dala k dispozici 15 nákladních aut, aby mohla být provedena evakuace českého obyvatelstva... ...pro pozůstalé Čechy nastaly dlouhé dny nejistoty a čekání, co přijde zítra. Rapšach se přes noc přeměnil v německou obec, jak se občané, trochu znalí němčiny, nutili do německé řeči. V hospodě u K. Zimmela se tančilo a "heilovalo" a tam se představoval výkvět německé vojenské moci... ...nové vedení obce také hned zahájilo "přesvědčování" v národnostní otázce. Chtělo, aby se Češi, kteří se neodstěhovali, přihlásili k Němcům... ...Rapšach po zabrání patřil "státně" k Rakousku (Ostmark), ale církevně stále k diecési České Budějovice. Teprve od 1.12.1939 nastala změna a Rapšach byl přičleněn k diecési St. Pölten v Rakousku... ...na Rapšachu museli Češi, kteří se dali k Němcům, k odvodům a do války. Německo zatím vyhrávalo, takže šli do války s chutí... ...počet vojáků z Rapšachu značně vzrostl. Mnozí z nich posílali domů balíky se šatstvem, prádlem, látkami, krajkami, obuví, kuřivem i některými potravinami jako kakaem, kávou a jižním ovocem... ...na Rapšachu začalo původní veliké nadšení pro Německo ochlazovat. Mnozí byli na vojně zraněni, zmrzačeni, byly už i případy úmrtí... ...18. února 1942 musely být odvezené 2 největší zvony z kostelní věže na Rapšachu... ...češi z Rapšachu v tomto roce byli hnáni na stavbu škrobárny v Gmündu... ...na Rapšachu byli Češi voláni znovu k lékařské prohlídce a zdraví zařazováni k "Notthilfe" (organizace "nouzové výpomoci"), k organizaci "Todt" a s členy těchto organizací posíláni do Norska, do SSSR, na naftová pole pod Břeclaví a do míst, kde se dost bombardovalo... ...také na Rapšachu padla víra ve vítězství Německa a v lehký život v německé říši. Přispěly k tomu řady oznámení o smrti "ve službách vlasti" i oznámení, že "se pohřešuje" čili "je nezvěstný"... ...Češi na Rapšachu jezdili do práce s obavami, zda se vrátí živi a zdrávi. Letecké bombardování, prováděné hlavně anglickým a americkým letectvem, velmi zesílilo a postihovalo stále častěji také sousední Rakousko... ...víra v prohru Německa stále sílila, ba čekalo se, kdy bude konec války... …z Rapšachu na jaře 1945 bylo téměř denně vidět v noci záři od požárů, způsobených bombardováním. Také v lese na Spáleništi u silnice vedoucí ze Spáleniště do Lomů v Rakousku byly svrženy 3 letecké bomby. Jedno letadlo se odloučilo od leteckého svazu a shodilo bomby na les. I České Velenice byly postiženy totálním bombardováním. Z Rapšachu tam nalezli smrt Vilém Ziml, zaměstnaný v dílnách a stará babička Kaciánová, jejíž mrtvola byla nalezena asi po dvou letech při konečném úklidu nádražního parku... …8. května 1945 vyvěšeny po Rapšachu československé státní vlajky. Německé úřady nečinily námitek. 9. května v časných ranních hodinách opustili němečtí četníci Rapšach. V noci odešlo učitelstvo a poštmistr. Moci ujal se prvý místní národní výbor s předsedou Jaroslavem Kovaříkem. Ve dnech 9. - 16. května přestřelky ve Spáleništi, Kunšachu, Londýně mezi postupující Rudou armádou a ustupující armádou německou. 18. května obsazen Rapšach vojskem, které se ubytovalo v budově měšťanské školy. …24. května 1945 přijel na nákladních automobilech sbor táborských partyzánů v čele s plukovníkem Hobrou a rázně čistili zdejší kraj. 600 lidí z Rapšachu posláno za hranice... ...2. června po šetření byl 12 rodinám povolen návrat do Rapšachu. 25. června opuštěné usedlosti převzali národní správci, většinou lidé z pacovska a pelhřimovska. Nově se ten den usadilo v Rapšachu 18 rodin.

...měli je souditi mírněji. Měli je souditi ti, kteří je znají a kteří z vlastní práce ví, jak je těžké tvořiti z bezprávného otroka člověka, vytesati z lidu, který jeho sousedé z Čech ještě roku 1920 jinak nenazývali než Rakušáky, Čechy ze žuly. A má-li býti místo pro 300.000 - 500.000 tzv. loyálních Němců, jež snad národ nikdy nestráví, mělo by býti místo i pro ty vitorazské Čechy, kteří se sice za německé okupace národu zpronevěřili, ale kteří již ve svých dětech by se stali našimi českými Čechy...

 "Jihočech", roč. I., číslo 12 ze dne 24. srpna 1945

...26. května 1946 provedeny prvé volby do ústavodárného Národního shromáždění. Výsledky voleb:

1. komunisté  1.541.826 hlasů    v Rapšachu 148 hlasů    
2. lidovci  898.250 hlasů    v Rapšachu 108 hlasů    
3. národní socialisté  580.107 hlasů    v Rapšachu 75 hlasů    
4. sociální demokraté  533.374 hlasů    v Rapšachu 364 hlasů

V roce 1952 je z příkazu ministerstva vnitra přesídlena do vnitrozemí z důvodů ostrahy státní hranice téměř celá obec, s výjimkou šesti rodin. Přichází noví osídlenci, nejprve z Pacovska a Pelhřimovska, později z jižní Moravy a ze Slovenska. Obec se téměř vylidnila. Začalo se s rozsáhlými melioračními pracemi, zcela nesmyslnými ve zdejší půdě, která je tvořena směsí bažin, písků a jílů. Z Rapšachu se měla stát první socialistická obec v Československu. Obrovská maketa nové obce je vystavena v Moskvě na výstavě úspěchů socialismu. K realizaci záměrů však samozřejmě nikdy nedošlo. Pozůstatkem jsou jen dvě panelové bytovky. Přibližně do roku 1985 prochází obcí řady nových obyvatel, málo kdo však zůstává trvale. Počet obyvatel nadále klesá. Od roku 1980 do roku 1989 jsou dráty, obklopující státní hranici, posouvány dále do vnitrozemí. ...v neděli 23. září 1946 o 10. hodině dopolední vypukl v Rapšachu požár a vyhořely 4 statky. Příčina nebyla zjištěna... ...zima 1947 byla tuhá, teploty klesly na -27°C, nebylo dostatek paliva a elektrického proudu, vlaky jezdily omezeně. V únoru veliké spousty sněhu, zaváté cesty a sněhové vánice často znemožnily docházku přespolnímu žactvu... ... v měsíci září 1947 provedena anonymní akce zdravotní, která zjistila jídelníček v 86 rodinách zdejšího školního obvodu. Zjištěno: životní úroveň nedosahuje průměru, bytová otázka neuspokojuje, tělesný vývoj mládeže podprůměrný. Většina žáků měla boláky infekčního původu... ...tuberkulinová zkouška s výsledkem 55 % positivních reakcí... ...po celé léto a podzim byl katastrofální nedostatek srážek, ve studních nebylo vody: školní studně zásobovala vodou nejen přilehlou část Rapšachu, ale i Spáleniště... ...dějinný význam sjezdu zástupců závodních rad, jmenování nové vlády Gottwaldovy a nástupu obnovené Národní fronty k cestě za vybudováním lidově demokratického řádu zhodnotil ředitel školy na žákovském shromáždění, konaném dne 26. února 1948... ...k 70. narozeninám generalissima J. V. Stalina provedena byla podpisová akce... ...počátkem května 1950 zařadil se Rapšach mezi ty pokrokové obce, které mají rozhlas... ...J. V. Stalin zemřel... ...zemřel Klement Gottwald... ...do nové, vyšší etapy vývoje našeho školství nás vede "Zákon o školské soustavě a vzdělávání učitelů"... ...dnem 31. května 1953 byly zrušeny potravinové lístky... ...ke dni 1. června 1953 byla provedena měnová reforma... ...z rozhodnutí vlády ČSR byla provedena v Rapšachu, Kunšachu a Nové Vsi u Klikova přesidlovací akce za účelem zajištění hranice. Z žactva školy přesídlilo celkem 112 žáků (z 209 zapsaných !)... ...události posledních týdnů nezůstaly bez vlivu na školu, jejíž regulérní provoz byl silně narušen. Vzdor tomu byly všechny úkoly splněny... ...dosavadní devítiletá národní a střední škola v Rapšachu byla přeměněna v roce 1954 na osmiletou střední školu... ...pionýrská organizace jako účinný pomocník školy byla postavena na nový základ... ...do nového dne vstupují děti radostně po ranní rozcvičce, které se účastní každodenně všechno žactvo... ...péčí strany a vlády byl rok 1954 rokem intensivního doosidlování pohraničí. V obci Rapšachu došlo k podstatným změnám. Téměř všechny obytné domky, které zely prázdnotou od doby vysídlení v roce 1953, byly opraveny a poskytnuty za velmi výhodných podmínek novousídlencům. Na 60 rodin přišlo pomoci budovat pohraničí... ...k vyučování náboženství se přihlásilo 60 % žáků... V roce 1989/90 ...letos jsme po dlouhé době začínali školní rok v obsazení, které jsme znali již od června. Přesto první den přinesl překvapení, protože učitelka (?) přijela jen oznámit, že sehnala místo v Třeboni a na Rapšachu nenastoupí. Obec je v roce 1985 integrována se Suchdolem nad Lužnicí.

...18. listopadu 1989 odjeli reprezentanti na okrskové kolo stolního tenisu do Třeboně a oddíl TOM uspořádal pěkný zájezd "Spadaným listím" kolem Rožmberka a Nové řeky.

To ještě nikdo nic netušil. Večer se v televizi objevily první zprávy z Prahy a začaly dny plné děje a napětí. Situace v republice se odrazila i v práci školy a prosinec proběhl bez mnoha tradičních akcí. Volba prezidenta republiky přinesla částečné uklidnění. Přichází rok 1989 a obec se znovu osamostatňuje. Počet obyvatel se stabilizuje, dochází k navracení majetků. Jenže restituenti jsou již většinou "zabydleni" jinde a hlavně většina restituovaných usedlostí již neexistuje. Obec dostává zpět svůj historický majetek. Bohužel to, že obec leží zcela stranou, mimo všechny hlavní tahy, brání jejímu rychlejšímu rozvoji. Snad během příštích let, až budeme všude propojeni počítači a podnikatelé nebudou muset do práce každý den, lidé pochopí, že klidnější život na vsi má něco do sebe. Stavební pozemky jsou pro ně připraveny.

Ačkoliv kostel v Rapšachu byl postaven již ve 14. století, první škola zde byla zřízena až roku 1784. Učilo se v domě č.p. 7. Učitel této jednotřídní školy byl také varhaníkem a kostelníkem. Později byla druhá třída školy umístěna v hospodářském stavení "U Uhrů". Místnosti byly velice malé. Školu v Rapšachu navštěvovaly také děti ze Spáleniště, Františkova, Kunšachu a Tušti. Škola byla spravovaná farářem. Farář byl Čech, a proto přijímal za učitele Čechy, učilo se zde v českém jazyce. O jazykových poměrech ve vitorazských školách v 19. století se dozvídáme ze zpráv o biskupských vizitacích. Biskup Jacob Frint ve vizitačním protokolu z roku 1830 uvádí, že v okolí Německého a na faře v Rapšachu se mluví převážně česky. Před rokem 1870 se začalo do školy zavádět utrakvistické (t. j. česko - německé) vyučování. Dopoledne se učilo německy, odpoledne česky. Předtím se učilo 3 dny v týdnu německy, ve zbytku týdne pak česky. Po roce 1870 se vyučuje pouze německy. Protože však bylo třeba se často dorozumívat s dětmi v mateřském jazyce, učitelé uměli obě řeči. Od 1. ledna 1886 byly nařízením dolnorakouské zemské správy škol zavedeny německé učebnice. Jedině náboženství se učilo v nižších třídách česky. Rakouské vládě se jednalo o poněmčení zdejšího kraje. V těchto snahách se spoléhala zejména na školu. Obyvatelstvo bylo v 80. letech 19. století skoro ryze české, jak dokazují výsledky sčítání lidí. Němečtí učitelé, i když byli mnohdy českého původu, zde měli zeslabovat český živel. Učitelé byli v obci velmi vážení, často bývali také obecními písaři a v době sčítání byli komisary. Často napsali do sčítacího archu při udávání řeči, kterou měl příslušník obce mluvit, tu řeč, kterou chtěli. Za své snahy o poněmčení obyvatel byli odměňováni zemským dolnorakouským výborem ročním příspěvkem 200 korun. Tito učitelé se s lidmi stýkali velice málo. Z učitelů, kteří zde působili do připojení kraje k Československu, se více sblížili s lidmi v obci Adolf Metzner a učitel Grossman, ačkoliv byli oba německého původu. Většina učitelů si svá česká jména upravila k jazyku německému (např. Hruschka, Praschak, Kratschner). Poněmčování také podporoval spolek Schulverein, který poskytoval hlavně peněžní podpory. Děti se většinou němčině nenaučily a svůj mateřský jazyk kazily německými výrazy. Stávaly se z nich tzv. bastáci. Lidé zcela lhostejní k příslušnosti k národnosti, kteří se nepočítali ani k Čechům ani k Němcům. Výsledkem germanizačních snah byl velký počet analfabetů. U mladších lidí to bylo 20 až 25%, u starších 50%. Schulverein zde také zřídil roku 1909 mateřskou školku (Kindergarten). Umístěna byla v domě č.p. 268, který měl dvě prostorné místnosti, velký byt pro pěstounky a kolem bylo hřiště. Tato opatrovna měla dvě třídy. Děti byly do školky lákány a za německé žvatlání byly odměňovány. Opatrovnu navštěvovaly děti od tří do šesti let. V roce 1877 byla vystavěna v Rapšachu nová škola v č.p. 193. Roku 1892 byla zřízena při této škole expozitura v Londýně. Řídícím učitelem zde byl Tomáš Kučera. Většina úředních knih z 80. a 90. let 19. století se ztratila nebo byla úmyslně zničena po připojení k ČSR, takže není možné určit, kdo tu tehdy učil. V roce 1892 byl řídícím učitelem František Geier. V roce 1894 se stal řídícím učitelem Jan Kratschmer, který zde působil deset let. Roku 1905 umírá a řídícím učitelem se po něm stal Alexandr Murtinger. Bylo zde vždy v těchto letech sedm učitelů a k tomu ještě učitelka ženských ručních prací. Učilo se v šesti třídách a v londýnské expozituře. Před rokem 1900 bylo ve třídě průměrně 60 až 70 dětí, po tomto roce 50 až 60 dětí. Roku 1890 byla zřízena expozitura v Londýně. Její místnost se nacházela v domě Antonína Kříže č.p. 129. Do této školy chodili žáci prvních tří ročníků. Prvním učitelem byl pan Indra, po něm zde učil Stummer, Karel Hruschka, František Adensam a Adolf Metzner. Dětí bylo kolem čtyřiceti. V roce 1900 mělo dojít v osadě Londýn k otevření jedné třídy s českou vyučovací řečí. Usiloval o to spolek vídeňských Čechů Komenský, který se snažil podporovat český jazyk proti vzmáhající se němčině. Spolek jednal o zakoupení domu č.p. 234, ve kterém měla být třída umístěna. Spolku pomáhala také Ústřední matice školská a Národní jednota pošumavská. Ale schůze těchto spolků, která byla svolána do hostince Matěje Korbela, byla rozehnána Němci z širého okolí. Řečníci,lékař ze Suchdola Karel Kithier a učitel z Klikova Rudolf Jelínek, byli zasaženi několika ranami holemi a zachránili se útěkem. V roce 1909 se měla konat ustavující schůze odboru Komenského v hostinci Matěje Korbela. Tato schůze byla znemožněna díky místním Němcům, kteří obsadili již brzy ráno skoro všechny židle a stoly v hostinci. Pouze díky rozvaze přítomných Čechů nedošlo k násilnostem. V Rapšachu chtěla v roce 1914 Národní jednota pošumavská koupit dům č.p. 117, kde se mělo vyučovat česky. Tato snaha však byla přerušena 1. světovou válkou. Za 1. světové války nebyl učitel pro exposituru v osadě Londýn a děti z této osady chodily do školy v Rapšachu. Děti z osady Spáleniště musely předtím, než zde byla zřízena škola, docházet do školy v Rapšachu. Díky špatné cestě (hlavně v zimě) a velké vzdálenosti porůznu roztroušených chalup od školy se zdejší obyvatelé začali domáhat zřízení vlastní školy. Již v roce 1890 se mělo začít se stavbou. Ale ke stavbě nedošlo. Protože podle názoru nemajetných obyvatel osady se měla zřízení školy a jejího udržování ujmout sama obec Rapšach za přispění poplatníků všech svých osad. Obec, ačkoliv byla zdejší škola přeplněna dětmi, odmítla vzít na sebe tento závazek. Teprve když se rozšířilo, že ve Spáleništi má být vystavěna spolkem Komenský česká škola, bylo urychleno zřízení školy v této osadě. Zemská školní rada dolnorakouská za souhlasu zemské správy povolila stavbu školy. Zemský školní úřad dolnorakouský oznámil, že na stavbu přispěje obnosem 12 000 Kč. V květnu roku 1901 se začalo se stavbou. Stavba byla svěřena zednickému mistrovi ze Cmuntu Tomáši Haberlovi. Dohled nad stavbou vykonával člen cmuntské okresní školní rady Ferdinand Pfeifer ze Steinbachu. Stavba byla dokončena na počátku října 1901. Dne 20. října byla škola vysvěcena a příštího dne bylo zahájeno vyučování. Správcem školy byl Simon Charvát. Dětí do školy chodilo v průměru kolem 90. Náboženství zde vyučoval farář z Rapšachu Karel Velíšek. Z kroniky obce Rapšach