Puštík bělavý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Puštík bělavý | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Puštík bělavý |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Strix uralensis Linné, 1758 |
Puštík bělavý (Strix uralensis) je noční pták z čeledi puštíkovití. Žije v Evropě a Asii, na českém území se vyskytuje jen velmi vzácně v oblasti Beskyd a Šumavy a Českého lesa.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Vyskytuje se v Evropě v její severní a severovýchodní části (Švédsko, Finsko, Pobaltí) a v severní části Asie (Rusko) až po Koreu a Japonsko. Izolované populace se vyskytují v Karpatech a jejich blízkém okolí a východní a severovýchodní části Alp a jejich předhůří.
V České republice se vyskytuje jen velmi vzácně ve dvou oblastech: jednak v pralesních rezervacích v Beskydech, jednak bylo zanamenáno jeho hnídění v oblasti Šumavy a Českého lesa, kde byl dlouhou dobu považován za vyhynulého. Předpokládá s, že současný (velmi sporadický) výskyt v této oblasti je výsledek bavorských reintrodukčních programů. Počet hnízdících párů na českém území se odhaduje do 10 párů ročně (obvykle 1-5), na Slovensku jde o 400-500 hnízdících párů.
[editovat] Stanoviště
Ve středoevropských podmínkách se vyskytuje v lesích nad 400 metrů nad mořem, v oblibě má zejména staré bučiny.
[editovat] Vzhled
Puštík bělavý vypadá jako výrazně větší, mohutnější a světlejší puštík obecný (délka těla asi 60 cm) a má ve srovnání s ním zřetelně delší ocas. Zbarven je zpravidla nápadně světle, vyskytují se však i tmavé varianta. Obličej je okrouhlý, oči černohnědé. Samec a samice se navájem neliší, samice však dorůstají větší mohutnosti (samec 540-730 g, samice 720-1200 g). Sézónní varianty zbarvení neexistují. Většinou je aktivní po setmění, ale občas loví i ve dne.
[editovat] Etologie
Puštík bělavý má velmi charakteristický hlasový projev: divoké „hu-hauhauhau“, resp. „vůhu-hu-hu“ s důrazem na první slabiku (trochu se podobá projevu holuba hřivnáče). Samice reaguje výkřiky „hé“ nebo „ve“, případně (v blízkosti hnízda) „chrú-chru-chru“. Potravu tvoří hlodavci a další drobní savci, ptáci a hmyz.
[editovat] Rozmnožování
Puštík bělavý hnízdí v dutinách nebo starých hnízdech dravců. Samice snáší 1-5 (obvykle 2-4) bílá vejce, na kterých sedí sama po dobu 27-34 dnů (ve středoevropských podmínkách zpravidla v dolní polovině rozptylu). Mláďata krmí rodiče asi 5 týdnů, po vylétnutí je ještě asi jeden měsíc přikrmují. Stejně jako u dalších puštíků rodiče své hnízdo urputně brání před vetřelci, výjimečně napadnou i člověka.
[editovat] Použitá literatura
- Jan Dungel, Karel Hudes: Atlas ptáků České a Slovenské republiky, Academia, Praha 2001, ISBN 80-200-0927-2, str. 150
- Jan Hanzák v Jan Hanzák, Miroslav Bouchner, Karel Hudec: Světem zvířat II. díl - 2. část. Ptáci, str. 69-70
