Pelleas a Melisanda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pelleas a Melisanda (někdy také psáno jako Pelléas a Melisanda nebo Pelléas a Mélisanda, v originále Pelléas et Mélisande) je název opery Clauda Debussyho z roku 1902. Autorem libreta je Maurice Maeterlinck.

[editovat] Hlavní postavy

Melisanda (soprán)
Golaud (baryton)
Pelleas, jeho nevlastní bratr (tenor)
král Arkel, jejich děd (bas)
Genevieva, jejich matka (alt)

[editovat] Obsah

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Pelleas a Melisanda je opera o pěti dějstvích. Její děj se odehrává na mytologickém zámku Allemonde kdysi ve středověku.

Golaud zabloudí při lovu a u studánky najde dívku, která si nepamatuje nic kromě svého jména - Melisanda. Melisanda se Golauda dlouho bojí, ale nakonec se od něj nechává odvést na královský hrad.

Golaud se s Melisandou ožení a ta se stává součástí královské rodiny a přijímá do své páče Golaudova synka z prvního manželství. Ke Golaudovi, který je o generaci starší než ona, jí váže spíše úcta, než láska. Mnohem bližší vztah si postupně vytváří ke Golaudovu nevlastnímu bratrovi Pelleovi, který jí je mnohem blíž věkem i povahou.

Nakonec se do sebe Pelleas a Melisanda zamilují a Golaud začíná tušit vztah mezi nimi. Pelleas se rozhodne vše vyřešit odchodem z domova. Když se jde rozloučit s Melisandou, vyznávají si poprvé otevřeně svou lásku, což bohužel uslyší i žárlící a špehující Golaud. Golaud ve vzteku zabije Pellea a zraní i Melisandu.

Melisanda se od té doby neprobere z horečky, nakonec ale po nějakém čase porodí dítě. Při krátké chvíli jasnějšího vědomí odmítne Golaudovi odpovědět na jeho otázku, zda mu byla skutečně nevěrná, a umírá.