Paul Heinrich Dietrich von Holbach
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paul Heinrich Dietrich von Holbach (1723-1789), francouzský přírodovědec doby osvícenství, zakladatel filozofie mechanistického materialismu a radikální ateista.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se v německém Edelsheimu, jeho matka byla dcerou biskupského výběrčího daní. Otec Johann Jakob Thiry byl vinař. Studia mladého Paula financoval jeho strýc, burzovní spekulant Franz Adam Holbach. Mladý Paul se stal dědicem velkého majetku, který jej doživotně zajistil. Jeho pařížský salón byl jedním z nejvyhlášenějších ve městě a stal se pravidelným místem schůzek francouzských encyklopedistů. Pravidelnými účastníky schůzek, které se konaly dvakrát do týdne zhruba v letech 1750-1780 byli mj. Denis Diderot, Helvétius, salón byl znám a ctěn Edwardem Gibbonem i Adamem Smithem. Holbachova knihovna údajně čítala přes 3000 svazků,
Pro Encyklopedii napsal nebo přeložil velké množství článků z oborů politiky, chemie, náboženství nebo mineralogie. Překládal převážně z němčiny. Proslavil se ale především jako filozof.
V roce 1761 spisem Odhalené křesťanství poprvé zaútočil na v té době dominantní náboženství. Holbach napadl zažité klišé o křesťanství jakožto nositeli morálních hodnot. Ve svém dalším významném díle Zdravý rozum prohlašuje teologii za „ustavičnou urážku zdravého rozumu“. Svou filozofii rozvedl v díle Systém přírody, do které je vložen i víceméně nezávislý traktát Ateistická morálka, ve kterém vysvětluje, že víra v Boha je největší překážkou toho, aby lidské národy žily mravným a kvalitním životem.
Podle Holbacha je vesmír pouze hmotou v pohybu a člověk je jen strojem, čímž předjímá současný stav poznání na poli genetiky a dalších vědních oborů. Ovlivnil jej John Toland. Ostře kritizoval Voltaira. Gnoseologicky byl senzualista.
Jeho politický názor byl poplatný době; kolísal mezi důvěrou v konstituční monarchii a osvícenský absolutismus.
Systém přírody se setkal s obrovským ohlasem a zuřivým nesouhlasem teologů. Některé body kritizoval i Voltaire ve svém Filozofickém slovníku. Pařížský parlament jej nechal symbolicky spálit.
Míní se, že geniální ateista Wolmar z Russeauovy Julie je zobrazením Holbacha. Zatímco se krátce po jeho smrti myslelo - kvůli některým ne zcela přesným příměrům a trvzením, která byla pozdější vědou vyvrácena - že mechanistický materialismus řekl své poslední slovo několika bravurními výpady proti náboženským pověrám, současná věda se k Holbachovi s údivem vrací a kladně hodnotí jeho velkou intuici.
[editovat] Výroky
"Existuje věda, jejíž předmětem jsou pouze věci nepochopitelné. Na rozdíl od všech ostatních věd se zabývá pouze tím, co nelze vnímat smysly. Hobbes ji nazývá královstvím tmy. Tam platí úplně jiné zákony než na tomto světě obývaném smrtelníky. V této podivné říši je světlo tmou, všechno zřejmé se stává pochybným nebo klamným, nemožné se stává uvěřitelným, pravda je tu nespolehlivým průvodcem a zdravý rozum se mění v šílenství. Této vědě se říká teologie a tato teologie je nepřetržitou urážkou zdravého rozumu."
„Aby lidé poznali pravé zásady mravnosti, nepotřebují ani teologii, ani zjevení, ani boha. Potřebují pouze zdravý rozum, potřebují se pouze obrátit do sebe, uvažovat o své přirozenosti, zvážit své skutečné zájmy, přemýšlet o cíli společnosti a všech členů, kteří ji tvoří, a zjistí snadno, že ctnost je ku prospěchu a neřest ke škodě všech lidských bytostí. Vyložme lidem, že mají být spravedliví, dobří, umírnění a družní ne proto, poněvadž to jejich bohové vyžadují, ale poněvadž je třeba zalíbit se svým bližním. Vyložme jim, že je třeba vyvarovat se neřestí a zločinů ne proto, poněvadž budeme za to pykat na onom světě, ale poněvadž budeme trestáni na tomto světě.“ (Zdravý rozum)
„Přívrženci nejrůznějších náboženství se obviňují navzájem z pověrčivosti a rouhačství. Křesťané mají hrůzu z pověr pohanských, čínských i mohamedánských. Římští katolíci nazývají protestanty kacíři; tito zase neustále horlí proti katolickým pověrám. A všichni mají pravdu. Být rouhačem znamená urážet boha, jemuž se klaníme. Být pověrčivý znamená mít nesprávné představy o tomto bohu. Vyznavači různých náboženství, obviňujíce jeden druhého z pověrčivosti, podobají se hrbáčům, kteří si vyčítají navzájem své znetvořeniny.“ (Zdravý rozum)
[editovat] Bibliografie
- Zdravý rozum - čili o idejích přirozených proti nadpřirozeným, SNPL Praha, 1959
- Le christianisme dévoilé, ou Examen des principes et des effets de la religion chrétienne (Odhalené křesťanství: zkoumání principů a následků křesťanského náboženství), Nancy, 1761
- La Contagion sacrée, ou Histoire naturelle de la superstition, 1768
- Lettres à Eugénie, ou Préservatif contre les préjugés, 1768
- Théologie Portative, ou Dictionnaire abrégé de la religion chrétienne, 1768
- Essai sur les préjugés, ou De l'influence des opinions sur les mœurs & le bonheur des hommes, 1770
- Système de la nature ou des loix du monde physique & du monde moral (Systém přírody čili Zákony a Morálka ve světě), publikoval v roce 1770 pod pseudonymem Mirabaud.
- Histoire critique de Jésus-Christ, ou Analyse raisonnée des évangiles, 1770
a četné jiné…
