Nespočetná množina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nespočetná množina je množina, kterou nelze vzájemně jednoznačně zobrazit na žádnou podmnožinu množiny přirozených čísel.
Obsah |
[editovat] Úvodní přiblížení
Pojem nespočetná množina znamená zjednodušeně řečeno „množina, jejíž prvky nelze spočítat“. Spočítáním se zde rozumí očíslování prvků množiny přirozenými čísly - přitom je jedno, zda použiji konečný nebo nekonečný počet přirozených čísel.
[editovat] Příklad první - raciolnální čísla nejsou nespočetná
Hezkým příkladem množiny, která vypadá „hodně velká“ a přitom není nespočetná (v takovém případě mluvíme o spočetné množině) , je množina racionálních čísel. Dokázat to lze tak, že si racionální čísla (zlomky ve tvaru x/y, kde x je celé, y kladné celé, a čísla x a y jsou nesoudělná) seřadím vzestupně nejprve podle součtu absolutních hodnot x a y, v případě rovnosti pak podle velikosti y, v případě rovnosti podle obou těchto kritérií podle velikosti x. Získám tím řazení racionálních čísel 0/1, -1/1, 1/1, -2/1, 2/1, -1/2, 1/2,... a tak dále a tak dále. Takovou řadu pak snadno očísluji čísly 0,1,2,3,...
Závěr: Množina racionálních čísel není nespočetná, i když vypadá hodně „hustá“ - v sebemenším netriviálním intervalu na číselné ose je nekonečně mnoho racionálních čísel.
[editovat] Příklad druhý - reálná čísla jsou nespočetná
Ačkoliv se zdá, že racionální čísla vyplňují číselnou osu tak hustě, že už tam na jiná reálná čísla - iracionální čísla - příliš mnoho místa nezbývá, opak je pravdou - množina reálných čísel je nespočetná, je jich dokonce nespočetně mnoho v libovolném netriviálním intervalu. Důkaz tohoto překvapujícího tvrzení se provádí Cantorovou diagonální metodu a v době svého zveřejnění znamenal v teorii množin a teorii čísel převrat srovnatelný s tím, co fyzice přineslo zveřejnění teorie relativity.
