Našský jazyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Našština (nasika; nasëku enezükütü) je konstruovaný jazyk, naležející do fiktivní, severní skupiny slovanských jazyků (existující v rámci these o skupinách západo-, jiho- a východoslovanských jazycích). Autorem našštiny je Jan IV. Havliš. Jako mnoho jiných konstruovaných jazyků, našština je částí alternativní historie Ill Bethisad, v které se nachází na území Finska a Karelie.

Tento jazyk má původ v praslovanském jazyku, ale podlehl vlivům gótštiny, baltských jazyků a hlavně jazyků ugrofinských. Tak jako jazyky přirozené, našština prošla různými stádii vývoje: klasická n. byla blízce svázaná se švédskou kulturou, a současný jazyk vznikl díky pracem jazykovědců a jazykových puristů v 19. století. Našština je realistická především tím, že i ona se skládá z různých dialektů: sedihradského (Sedihrad/Sedigord/Viipuri), karelského, ladožského a oněžského.

Příklad: Otënasutu (Otčenáš)

Otë naso semenü näneppesös, ta sëvënis imenö tene. 
Ta pirittes rezä tene. 
Ta ses vola tene, ako näneppesöm ite näzemä. 
Kileppe naso sätteke ta tattës nam tinusaa. 
I da otupustis nam tulëkkë naso, ako i mi otupusëtivimë tulëzinikom naso. 
I ta nevüvettes no vunapatta nu ta izëppavis no otunëperaazanaa. 

[editovat] Externí odkazy

• stránka našštiny (anglicky)