Michel Verne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Michel Jean Pierre Verne (3. srpna 1861, Paříž - 5. března 1925, Toulon) byl francouzský spisovatel, syn spisovatele Julese Verna a správce jeho literární pozůstalosti.

[editovat] Život

Michel byl již od mládí velice problematické dítě, roku 1876 strávil dokonce osm měsíců v polepšovně v Mettray u Tours. Výslekem toho ovšem bylo, že Michel svého otce nenáviděl. Po propuštění z polepšovny našel Verne pro svého syna práci námořníka u svého bratra Paula (1829 - 1897),, kapitána dálkové plavby, na plachetnici Assomption, která plula do Indie. I na této plavbě byl Michel často trestán pro neposlušnost vůči svým nadřízeným. Po návratu se konflikty mezi synem a otcem dále stupňovaly a Michel svým chováním zavinil několik skandálů. Roku 1884 se oženil s o čtyři roky starší herečkou z Amiensu, kterou za půl roku opustil kvůli neplnoleté pianistce Jeanne Raboulové, se kterou měl dvě děti a se kterou se po rozvodu oženil roku 1889.

K určitému oteplení vztahů mezi Michelem a jeho otcem došlo roku 1886 poté, když Gaston Verne (1860 - 1916), syn Vernova bratra Paula, zřejmě v pominutí smyslů na svého strýce vystřelil z revolveru a zranil jej. V následujícím období Verne rozpoznal literární talent svého syna, zprostředkoval mu místo spolupracovníka listu Le Figaro a poslal jeho sbírku básní svému nakladateli Hetzelovi (protože však Hetzel krátce poté zemřel, vydání sbírky nebylo uskutečněno). Michel také pod jménem svého otce vydával krátké články a povídky, z nichž nejznámnější je vědeckofantastická povídka Den amerického novináře v roce 2889 (1889). Roku 1893 došlo pak mezi otcem a synem k definitivnímu usmíření. Michel se pokoušel stát se seriózním obchodníkem, což ovšem naráželo na jeho podnikatelskou neschopnost, takže musel žít z peněz, které mu jeho otec měsíčně poukazoval. Verne učinil svému synovi návrh, aby v napsal román v jeho duchu a poskytl mu námět - soupeření dvou cestovních kanceláří. Kniha se jménem Trampoty páně Thompsonovy pak vyšla pod otovým jménem roku 1907 jako součást jeho cyklu Podivuhodné cesty.

Roku 1905 pomáhal Michel svému již těžce nemocnému otci s přípravou jeho posledních románů k tisku. Šlo o knihy Zatopená Sahara a Maják na konci světa, které vyšli již po jeho smrti. Především do druhé z nich provedl Michel své úpravy a v této praxi pokračoval i nadále. Získal totiž celou otcovu literární pozůstalost s celou řadou textů v různém stupni rozpracovanosti, jejichž postupné vydávání mu konečně zajistilo finanční nezávislost.

Michel Verne zemřel roku 1925 v Toulonu na rakovinu hrtanu a žaludku.