Zlatá sopka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zlatá sopka, ukázka původní ilustrace Georga Rouxe.

Zlatá sopka (1906, Le volcan d'or) je méně známý dobrodružný román francouzského spisovatele z cyklu Julese Verna Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires), který byl vydán až po Vernově smrti. Román Jules Verne rozepsal na přelomu let 1899-1900 a pracoval na něm ještě roku 1902, k tisku jej však již připravil jeho syn Michel. Jde bez diskuze o první svazek Podivuhodných cest, který není zcela dílem Julese Verna. Do předcházejícího svazku cyklu, románu Maják na konci světa, provedl sice autorův syn Michel také určité změny, ale ty nebyly podle některých názorů nijak zásadní. To se však nedá říci o Michelových úpravách knihy Zlatá sopka. K dvaceti osmi původním kapitolám připsal Michel další čtyři, dále připsal nové postavy a pozměnil zejména závěr románu, který je ještě štastnější než ten, který vymyslel Jules Verne.

Kniha vypráví příběh dvou mladíků, Summy Skima a jeho bratrance Bena Raddleho, kteří na Klondike (území v severozápadní Kanadě v provincii Yukon) zdědili po svém strýci Josiasovi Lacoteovi zlatokopecký claim, ležící na Miles Creek zhruba 80 kilometrů od Dawson City. Přestože jsou finančně zajištěni, oba se rozhodnou, že si své dědictví pojedou prohlédnout a přitom zkusí zlatokopecké štěstí. To jim však nepřeje a mladící téměř žádné zlato nenaleznou. Navíc mají časté problémy se svými sousedy, kteří jsou ve většině případů bandou rváčů. Nakonec je jejich claim zatopen rozvodněnou řekou, takže hledání zlata ukončí. Tu se však dozví od jednoho umírajícího zlatokopa, že při ústí řeky Mackenzie do Beaufortova moře leží sopka, jejíž celý vnitřek je téměř pokryt zlatem. Bratranci zorganizují výpravu a zlatou sopku skutečně naleznou. Přesto jim opět štěstí nepřeje. Nejenom že jsou pronásledováni bandity, ale při snaze prolomit náloží stěnu sopky, dojde kvůli průniku mořské vody k výbuchu a sopka je rozmetána do moře. Z celého bohatstvé zůstane jen jediný balvan zlata. I ten má obrovskou cenu a získá jej pro sebe Ben Raddle, takže oba bratranci nakonec přece jen neodejdou s prázdnou.

V Michelově „happyendu“ pak doje ještě ke svatbám. Michel Verne totiž do příběhu připsal dvě atraktivní sestřenice Jane a Edith Edgertonovy, se kterými se oba mladíci seznámí během cesty na svůj claim a na konci knihy se s nimi ožení.

Román je jedním ze tří Vernových děl, které se odehrávají v Kanadě (dalšími jsou Bezejmenná rodina a Země kožešin).

Originální Vernův text byl vydán až roku 1989.