Melancholik
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Již v antice rozdělil Hippokrates lidi do čtyř skupin podle temperamentu (a podle čtyř tělních tekutin, které u jednotlivých typů nejvíce ovlivňují jejich aktuální citové rozpoložení-nálada) na čtyři typy: sangvinik, cholerik, melancholik a flegmatik.
Později vzal Hans Eysenck v potaz čtyři faktory:
- emoční stabilita
- emoční labilita (opak / protipól stability)
- introvert
- extrovet (extravert)
(poslední dva faktory zavedl Carl Gustav Jung) Výsledky kombinací těchto faktorů Eysenck v podstatě obnovil (nebo spíš znovu připomněl) Hippokratovo rozdělení: Pokud je člověk spíše emočně labilní a spíše introvert, pak je Melancholik (emočně stabilní a introvert je flegmatik, emočně stabilní a extrovert je sangvinik, emočně labilní a extrovert je cholerik). Žádný člověk není učebnicovou ukázkou těchto typů: výsledky testů temperamemtu většinou uvádí kolik procent z kterého typu v sobě osobnost má.
- Tělní tekutina, jež ho ovliňuje, je černá žluč.
- Je tichý, přecitlivělý, nespolečenský, rezervovaný, pesimista, rigidní, úzkostlivý, střízlivý (v reakcích).
- Prožívá hluboce a pomalu, což znamená, že všechno si (lidově řečeno) moc bere: pokud ho něco potěší, tak se raduje velmi a ještě dlouho, pokud ho něco rozesmutní, má špatnou náladu ještě dlouhou dobu potom a k věcem se velmi často vrací.
- V názorech a reakcích navenek je střízlivý a umírněný, ale uvnitř sebe všechno hluboce prožívá.
