Lovoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lovoš
Hora Lovoš od Čížkovic
Pohoří	České středohoří
Vrchol	570 m
Poloha	50°31.737′ s. š., 14°1.049′ v . d.
Světadíl	Evropa
Státy	Česko
Horniny	čedič (Velký Lovoš) znělec (Malý Lovoš)
Poznámka	tvořen dvěma kužely

Lovoš (německy Lobosch) je čedičová hora nedaleko Lovosic. Jeho vrchol má nadmořskou výšku 570 m. Stojí na hranici Českého středohoří a Polabí. Na vrcholu byla postavena turistická chata, od které je vynikající výhled na všechny strany.

Samotný vrch je tvořeny vlastně dvěma kužely, Velkým a Malým Lovošem, nazývaným též Kybička (489 m n. m.). Kybička je ale na rozdíl od Velkého Lovoše vrch znělcový.

Přes horu vede naučná stezka Lovoš-Boreč, která vede skrz Opárenské údolí, přes Lovoš až na Borečský vrch.

Na svazích hory rostou travnaté porosty skalní stepi, lesostepní porosty a suťový les. Hora je také domovem mnoha chráněných rostlin, například třemdavy bílé, kasatce bezlistého, koniklece lučního českého nebo bělozářky liliovité.

Turistická chata, dnes patřící Klubu českých turistů v Lovosicích se začala stavět roku 1881 a byla slavnostně otevřena 19. června 1892. Postupně byla rozšiřována. Roku 1918 ji ale vandalové poničili a zapálili. Nová chata byla pod záštitou knížete Johana Schwarzenberga postavena roku 1924. Za druhé světové války sloužila Němcům jako pozorovatelna. Po válce přestala být trvale obývána a chátrala. V roce 1977 začala být rekonstruována a roku 1981 opět uvedena do částečného provozu. Je otevřena o víkendech po celý rok. V chatě je možno nocovat.

Výstup na horu Lovoš je možno začít ze čtyř stran. První je z Opárenského údolí po žluté značce, přičemž se stezka na svahu Lovoše stýká s modrou, po které se pokračuje. Druhou je výstup po modré přímo z vesnice Opárno. Třetí je od vesnice Bílinka taktéž po žluté, ale v protisměru, s následným pokračovaním po modré; tato cesta je sjízdná i pro terénní automobily a horská kola (vjezd automobilům je ale zakázán). Čtvrtou možností je neznačená, ale schůdná stezka z Lovosic.

Jméno Lovoš je zřejmě staroslovanské, odvozené od kmene Lovosů či Lovošů, kteří měli zdejší kraj obývat. Existuje domněnka, že to byl právě Lovoš, na který vystoupil praotec Čech.