Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold I. (9. června 1640 – 5. května 1705) původem z dynastie Habsburků byl v letech 1658–1705 císař Svaté říše římské národa německého a v letech 1657–1705 český a uherský král.
Leopold nastoupil na trůn po svém otci Ferdinandu III. namísto svého staršího bratra, který předčasně zemřel. Jako panovník habsburské monarchie byl typickým představitelem absolutismu. Neustálé války s Francií a Tureckem jej nutily udržovat obrovskou armádu, která roku 1683 spolu se spojenci porazila Osmanské Turky v druhé bitvě u Vídně (1683) a pak je po sérii dalších drtivých vítězství (bitva u Nagyharsány (1687), bitva u Zenty (1697) vytlačila na Balkán. Po smrti španělského krále Karla II. odmítl akceptovat jako jeho nástupce Filipa z Anjou (nárokoval jej pro svého syna Karla), což vedlo k největšímu ozbrojenému konfliktu první polviny 18. století, válkám o dědictví španělské. Leopold I. také vydal první císařský robotní patent, kterým potvrdil vztah mezi nevolníky a vrchností. Z ekonomického hlediska nebla jeho vláda nijak zvlášť úspěšná, neboť vojenské výdaje značně přetěžovaly rozpočty jeho zemí.
[editovat] Podívejte se též na