Lazebník sevillský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lazebník sevillský (v originále Il barbiere di Siviglia) je název patrně nejznámější opery Gioacchina Rossiniho z roku 1816. Autorem libreta je Cesare Sterbini.
Obsah |
[editovat] Hlavní postavy
- hrabě Almaviva (tenor)
- doktor Bartolo (bas)
- Rosina, jeho schovanka (soprán)
- Marcelina, jeho služka (alt)
- Figaro (baryton)
- Basilio, učitel (bas)
[editovat] Obsah
Lazebník sevillský je komická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v 17. století ve Španělsku.
[editovat] První dějství
Hrabě Almaviva zpívá na ulici serenádu pod oknem dívky, do které se zamiloval. Kolemjdoucí Figaro, jeho bývalý sluha, mu prozrazuje, že dívka je Rosina, se kterou se chystá kvůli jejímu dědictví oženit její starý poručník Bartolo.
Figaro poradí Almavivovi, aby se převlékl za důstojníka a vyžádal si ubytovací lístek do Bartolova domu, což je podle něj nejednodušší způsob, jak se dostat blíže k Rosině. Almaviva se zařizuje přesně podle této rady.
[editovat] Druhé dějství
Bartolovi se podaří Almavivu vystrnadit ze svého domu, ten se však vrací znovu v přestrojení za Rosinina učitele hudby - jako záskok za Basilia, který měl údajně onemocnět. Než je Bartolem poznán a vyhozen, podaří se mu dohodnout s Rosinou útěk a tajný sňatek.
Za bouře vniká s pomocí Figara balkónem do domu, do kterého zároveň přichází Basilio s notářem, aby smluvně potvrdili svatbu Rosiny s Bartolem. Almaviva oba podplatí, takže na místo smlouvy Rosiny s Bartolem je podepsána smlouva Rosiny s Almavivou. Ten na důkaz, že mu jde o Rosinu, nikoliv o její peníze, přenechává její dědictví Bartolovi.
[editovat] Podívejte se také na
- Gioacchino Rossini
- Tancredi
- Italka v Alžíru
- Turek v Itálii
- Vilém Tell
- Figarova svatba
