Italka v Alžíru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Italka v Alžíru (v originále L'italiana in Algeri) je název opery Gioacchina Rossiniho z roku 1813. Autorem libreta je Angelo Anelli.

Jedná se o druhou Rossiniho operu (první byla tragická opera Tancredi). Obě dvě složil ve svých 21 letech, Italka v Alžíru byla údajně hotova během necelých tří měsíců.

Obsah

1 Hlavní postavy
2 Obsah
- 2.1 První dějství
- 2.2 Druhé dějství
3 Podívejte se také na

[editovat] Hlavní postavy

Mustafa (bas)
Lindoro, jeho otrok (tenor)
Elvíra, jeho žena (soprán)
Zulma, její otrokyně (mezzosoprán)
Isabella (soprán)
Taddeo (baryton)

[editovat] Obsah

Varování: Článek nebo jeho část vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Italka v Alžíru je komická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává kolem roku 1810 v Alžíru.

[editovat] První dějství

Mustafa je znuděn poslušností své ženy Elvíry. Dozvídá se, že do Alžíru právě dorazila Italka Isabella. Pověřuje proto svého otroka Lindora, aby odvezl na lodi pryč Mustafovu ženu Elvíru - slibuje mu za to svobodu. V tu chvíli ale netuší, že Isabella přijela hledat svého snoubence odvlečeného kdysi do otroctví, kterým je právě Lindoro.

Isabelle se podaří setkat s Lindorem a vymyslí plán, jak uniknout i s Lindorem Mustafovi.

[editovat] Druhé dějství

Ve značně nepřehledné scéně, k jejímuž sehrání přesvědčí Isabella Mustafu (je během ní naoko urážen a ohrožován všemi svými italskými zajatci, neboť takový je podle slov Isabelly v Itálii svatební zvyk), odchází Isabella s Lindorem i svým průvodcem Taddeem na loď a všichni tak unikají Mustafovi. Tomu nezbývá, než se usmířit se svou manželkou Elvírou.