Lago Maggiore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lago Maggiore (italsky též Lago Verbano z latinského Lacus Verbanus, německy Langensee, překladu velké jezero) je jezero ležící částečně v italských regionech Piemont a Lombardie a švýcarském kantonu Ticino, má rozlohu 212,5 km², z čehož 80,1 % leží v Itálii a zbývajících 19,9 % ve Švýcarsku. Dosahuje od jižního řetězce Lepontinských Alp až k okraji Pádské nížiny. Jako ostatní severoitalská jezera vzniklo roztátím ledovce na konci poslední doby ledové, nachází se v tektonické kotlině a je ohraničené prudkými a vysokými břehy. Hlavně severní konec je obklopen balvany, které pocházejí z ledovce. Na jihu je hrazeno morénou starého ledovce.

Obsah 1 Číselné údaje 2 Vodní režim 3 Ostrovy 4 Města na břehu 4.1 Piemonte 4.2 Lombardia 4.3 Ticino 5 Doprava 6 Rybolov 7 Externí odkazy

[editovat] Číselné údaje

Leží v nadmořské výšce 193 m. Jezero je 66 km dlouhé a maximálně 10 km široké. Je po Gardském jezeře druhé největší v Itálii. Jeho maximální hloubka je 372 m. Tím je nejhlubším a zároveň nejníže položeným jezerem ve Švýcarsku. Oblast povodí jezera je velká 6 386 km² (3 326 km² ve Švýcarsku a 3 060 km² v Itálii).

[editovat] Vodní režim

Jezerem protéká řeka Ticino (levý přítok řeky Pád), protékající stejnojmenným švýcarským kantonem. Vlévá se do něj u Magadina, v deltě na konci úrodného údolí. Oblast při toku (Bolle di Magadino) je přírodní rezervací.

Zde na severu se do jezera také vlévá Verzasca známá především díky mostu Ponte dei Salti a přehradou s 220 m vysokou hrází.

Další přítok na západní straně je Maggia. Východně od její delty se nachází město Locarno, známé především filmovým festivalem a poutním kostelem Madonna del Sasso. Západně od její delty pak leží Ascona se svou jezerní promenádou a Monte Verita.

O něco výše se dělí údolí u Ponte Brolla na Centovalli vlevo a Vale di Maggia (německy Maggiatal) vpravo.

Změny výšky hladiny jsou asi 4 m za rok, nejvyšší úrovně dosahuje v červnu až v červenci. V zimě nezamrzá.

[editovat] Ostrovy

U Brissaga se nachází dva ostrovy Isole di Brissago, na kterých je botanická zahrada.

Severně od Cannero Riviera leží dva ostrůvky, které se jmenují Castelli di Cannero.

U Stresy leží čtyři Borromeovy ostrovy – Isola Bella, Isola Madre, Isola dei Pescatori (také známá jako Isola Superiore) a Isola di San Giovanni.

[editovat] Města na břehu

Největší město na jezeře je italská Verbania, které se skládá ze dvou částí Intra a Pallanza. Jižně od Verbanie se rozšiřuje jezero díky Verbanskému zálivu, kde se do jezera vlévá řeka Toce.

Na druhé straně zálivu leží město Stresa, jehož architektura připomíná šarm mondénních vznešených lázeňských míst. Ostatně se zde konalo několik význačných historických konferencí.

Dále na jihu se nachází město Arona. 2 km severně od Arony stojí od r. 1624 měděná socha, zadaná Carlem Borromeem, vysoká 23 m (35 m s podstavcem), která až do stavby Sochy svobody v New Yorku byla nejvyšší sochou s vnitřním schodištěm.

Na jižním konci jezera u Sesto Calende na jezero navazuje přírodní rezervace zahrnující lužní oblast. Na východní straně jezera se ční strmá skála, do které je vytesaný klášter Santa Caterina del Sasso. Také na východním břehu se nachází město Luino se známými týdenními trhy, dnes převážně už turistickými.

[editovat] Piemonte

Arona, Meina, Lesa, Belgirate, Stresa, Baveno, Verbania, Ghiffa, Oggebbio, Cannero Riviera, Cannobio, Dormelletto, Castelletto sopra Ticino

[editovat] Lombardia

Angera, Ranco, Ispra, Brebbia, Besozzo, Castelveccana, Laveno-Mombello, Leggiuno, Luino, Monvalle, Maccagno, Tronzano Lago Maggiore, Porto Valtravaglia, Pino sulla Sponda del Lago Maggiore, Sesto Calende, Germignaga

[editovat] Ticino

Ranzo, Gerra (Gambarogno), San Nazzaro, Vira (Gambarogno), Magadino, Tenero-Contra, Locarno, Ascona, Ronco sopra Ascona, Brissago, Minusio

[editovat] Doprava

Od roku 1826 existuje na jezeře osobní doprava. Dnes provozuje dopravu na jezerech Maggiore, Garda a Como flotila 25 lodí. Na jezeře jsou pěstovány vodní sporty.

[editovat] Rybolov

Lovem ryb se na jezeře živí mnoho rybářů (pstruzi, okouni). Roční výlov je přibližně 150 tun.

[editovat] Externí odkazy

• Webstrana regionu Maggiore (švýcarská oblast)