Kanton Ticino
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kanton Ticino | |||||
| Repubblica e Cantone Ticino (Republika a Kanton Ticino) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
|
|||||
| Poloha kantonu ve Švýcarsku | |||||
 |
|||||
| Základní údaje | |||||
| Hlavní město: | Bellinzona | ||||
| Rozloha: | 2812 km2 (5. ve Švýcarsku) |
||||
| Nejvyšší bod: | Adula (Rheinwaldhorn) (3402 m) | ||||
| Obyvatelstvo: | 319 800 (2004) (8. ve Švýcarsku) |
||||
| Hustota zalidnění: | 114 obyvatel/km2 (19. ve Švýcarsku) |
||||
| Rok přistoupení ke Švýcarské konfederaci: |
1803 | ||||
| Oficiální zkratka: | TI | ||||
| Úřední jazyk: | italština | ||||
| Vláda: | Consiglio di Stato (5 členů) |
||||
| Parlament: | Gran Consiglio (90 poslanců) |
||||
| Počet okresů: | 8 | ||||
| Počet krajů: | 38 | ||||
| Počet obcí: | 195 | ||||
| Oficiální web: | Kanton Ticino | ||||
| Mapa | |||||
 |
|||||
Republika a Kanton Ticino (italsky Repubblica e Cantone Ticino zkráceně Ticino) je nejjižnější švýcarský kanton. Úředním jazykem na území kantonu je italština. Výjimkou je pouze walserská obec Bosco/Gurin, kde je úředním jazykem také němčina. Kanton svým územím zcela obklopuje italskou enklávu Campione d’Italia. Společně s oblastmi kantonu Graubünden vytváří tzv. Svizzera Italiana (italsky mluvící Švýcarsko). Lombardské dialekty (Ticinese) jsou zde, zejména v údolích, stále hodně rozšířené, nemají už však oficiální status. Metropolí kantonu je Bellinzona.
Kanton je pojmenován podle řeky Ticino, Tessin v němčině a francouzštině (s rozdílnou výslovností).
Obsah |
[editovat] Geografie
Kanton Ticino se rozkládá na jihu Švýcarska. V rámci Švýcarska sousedí s kantony Wallis (na severovýchodě), Uri (na severu), a Graubündenem (na severu a severovýchodě). Jinak je obklopen Itálií.
Má rozlohu 2 812 km², z čehož jsou úrodné asi tři čtvrtiny. Lesy zabírají přibližně třetinu rozlohy kantonu, značnou část rozlohy zabírají také Luganské jezero a jezero Lago Maggiore.
Průsmyk Monte Ceneri dělí území kantonu na dvě části. Severní, mnohem hornatější část, zvanou Sopraceneri, tvoří dvě velká švýcarská údolí kolem jezera Lago Maggiore: Ticinské údolí a údolí Maggia. Jižní část, zvaná Sottoceneri, se rozkládá okolo Luganského jezera.
Nejdelší řekou kantonu je Ticino. Odvodňuje většinu kantonu, jímž protéká ze severozápadu přes údolí Bedretto a Leventinu, a vlévá se do Lago Maggiore blízko Locarna. Její hlavní přítoky jsou řeky Brenno v údolí Blenio, a Moesa v údolí Mesolcina, které náleží ke kantonu Graubünden. Krajina kantonu je tvarována řekou, která se ve své střední části formuje do širokého údolí, běžně známého jako Riviera.
Západní část kantonu je však odvodňována řekou Maggia. Údolí Verzasca se rozkládá mezi řekami Ticinem a Maggiou. Malá část kantonu je odvodňována přímo do Luganského jezera. Většina kantonu patří k Alpám, malá část však patří k Pádské nížině, která se rozkládá převážně v severní Itálii.
[editovat] Politický přehled
Kantonální parlament nazývající se Velká Rada (italsky Gran Consiglio), má 90 poslanců. Vysílá dva zástupce do Rady států, a osm zástupců do Národní rady. Kantonální vláda, která má 5 členů, se nazývá Státní Rada (italsky Consiglio di Stato).
[editovat] Správní členění
[editovat] Okresy
Kanton Ticino se člení na 8 okresů (italsky distretti):
- Distretto di Mendrisio
- Distretto di Lugano
- Distretto di Locarno
- Distretto di Vallemaggia
- Distretto di Bellinzona
- Distretto di Riviera
- Distretto di Blenio
- Distretto di Leventina
[editovat] Kraje a obce
V kantonu je celkem 195 obcí (stav v únoru 2006). Obce (italsky comuni) se seskupují do 38 krajů (italsky circoli) a ty do 8 výše uvedených okresů.
[editovat] Externí vztahy
 |
Tento článek o místopise Švýcarska je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
|
|
 |
|---|---|
|
KANTONY A JEJICH HLAVNÍ MĚSTA : Aargau |
|
