Krym

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Автономна Республіка Крим
Автономная Республика Крым
Qırım Muhtar Cumhuriyeti

Vlajka Znak
Motto: „Процветание в единстве“
Hlavní město	Simferopol
Jazyk	ruština, ukrajinština, krymská tatarština
Státní zřízení	autonomní republika Ukrajiny
Předseda vlády	Viktor Plakida
Předseda parlamentu	Anatolij Hricenko
Rozloha	26 200 km²
Počet obyvatel	1 994 300 (2005)
Hymna	„Нивы и горы твои волшебны, Родина“
Měna	hřivna (UAH)
Internetová doména	.crimea.ua
Telefonní předvolba	+380-65
Časové pásmo	UTC+2

Krym (rusky Крым, ukrajinsky Крим, krymskou tatarštinou Qırım), geograficky také Krymský poloostrov, oficiálně Autonomní republika Krym, je poloostrov ležící na severu Černého moře a samosprávné území, které je součástí Ukrajiny.

V antice bylo území označováno jako Chersonésos Taurský (nebo Chersonésos Skythský, Taurika či Taurida), ve středověku pak převládá označení Taurida a dnes používané Krym.

Obsah 1 Geografie 2 Historie 3 Současnost 4 Externí odkazy

[editovat] Geografie

Na severu je Krym spojen úzkou Perekopskou šíjí s kontinentální Evropou. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici Azovské moře. Od asijské pevniny je oddělen Kerčským průlivem.

Celková rozloha Krymu činí 26 200 km². Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) stepí a lesostepí, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a Krymské hory. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol Roman-Koš (1545 m n. m.).

V subtropickém pásmu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako Ruská riviéra. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou. Díky těmto atraktivním vlastnostem byl Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledávaný vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym místem rekreace pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra patřila a patří Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf a nejvýchodněji ležící Feodosija.

Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem).

V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.

Na Krymu žije přibližně 2 000 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. Mezi největší krymská města patří Simferopol (cca 363 000 obyvatel) ležící přibližně ve střední části, Sevastopol (cca 380 000 obyvatel) v jihozápadní části, Kerč na východním okraji poloostrova, Jevpatorija na západním pobřeží.

Simferopol je dále správním střediskem Autonomní republiky Krym, Sevastopol tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci Ukrajiny.

[editovat] Historie

Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene Taurů. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století n. l. Řeky, založena tak byla města jako Pantikapaion (přibližně dnešní Kerč) nebo Chersonesos (dnešní Sevastopol), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. Bosporské království, které přetrvalo až do 4. století n. l.

Ve středověku ovládán byl jih Krymu Byzantskou říší, některé obchodní osady zde postupně založili Janované. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při Černém a Kaspickém moři.

Roku 1243 vpadli na Krym Tataři, posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný Krymský chanát se střediskem v Bachšisaraji. Od roku 1475 byl chanát vazalem Osmanské říše.

Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k Ruské říši. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka.

V průběhu ruské občanské války (1918–1925) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku 1921, poté připojen k Ruské sovětské federativní socialistické republice. Za druhé světové války byl okupován Německem, po skončení války byli na příkaz Stalina násilně deportováni Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, do střední Asie. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. Roku 1954 byl Krym v rámci SSSR administrativně přičleněn k Ukrajině. Po rozpadu SSSR se tedy Krym stal součástí samostatné Ukrajiny.

[editovat] Současnost

Krymská vláda podporovaná rusky mluvící většinou obyvatelstva usiluje od 90. let o větší nezávislost na Ukrajině, ekonomickou samosprávu či o zavedení moskevského času. Ukrajina tyto snahy od začátku označuje za separatistické. V roce 1992 krymská vláda vyhlásila nezávislou republiku, následně došlo ke konfliktu s místním parlamentem, který ovšem samostatnost také podporoval. Do sporu zasáhla roku 1995 ukrajinská vláda zrušením krymské ústavy a prezidentského úřadu a zavedením přímé správy ukrajinského prezidenta, která byla zrušena až po zklidnění situace koncem roku 1995. Následující rok vstoupila v platnost nová ústava definující Krym jako součást Ukrajiny.

Roku 1997 byla rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně pronajata Rusku. V souvislosti s návratem Krymských Tatarů do svých domovů na Krymu není zatím vyřešena otázka jejich národnostní integrace.

[editovat] Externí odkazy

• www.krym.cz
• www.sweb.cz/ukrajina/obsah.htm
• www.gocrimea.com/cz/Krym.php
• www.crimea-portal.gov.ua (rusky)
• www.geocities.com/ai320/crimea.htm (anglicky)
• Tatar.Net (anglicky)