Krakovec (hrad)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krakovec – (Červený zámek, Červený hrádek) zříceniny gotického renesančně přestaveného hradu. Zřícenina je umístěna na široké ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka ve stejnojmenné obci (okres Rakovník). Nachází se cca 15 km od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO. Objekt je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem a též jedním z mála hradů postavených za vlády Václava IV.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Založení hradu, se podle kronikáře Václava Hájka, datuje k roku 675. Roku 1381 koupil manský statek se vsí Krakov a tvrzí někdy zvanou Krakovec purkrabí nedalekého Křivoklátu Jíra z Roztok (jedna z postav románu A. Jiráska Mezi proudy). Skromné sídlo nemohlo vyhovovat životním a především reprezentačním požadavkům předního králova oblíbence Václava IV., kterým Jíra byl. Nejspíš ještě téhož roku se Jíra pustil do stavby výstavného sídla na nízkém ostrohu nedaleko od Krakova, který se stav přední stavbou ve stylu vrcholné václavské gotiky. Stavba postupovala rychle, zcela jistě tomu napomohlo i to, že od roku 1382 byl Jíra vedoucím královské stavební hutě a dokončena byla roku 1383. V témže roce byla vysvěcena i hradní kaple litomyšlským biskupem.
Jíra postupoval dále v hodnostech, postupně se stal královským podkomořím (1384), nejvyšším hofmistrem královny Žofie (1393–1400) a karlštejnským purkrabím (1399–1400), stal se nejvyšším lovčím a byl povýšen do panského stavu. Za své nesporné zásluhy byl už v 80. letech povýšen do panského stavu. Kolem roku 1400 se Jíra stahuje z veřejného života a věnuje se horlivě správě svých statků. Roku 1410 z neznámých důvodů prodává Krakovec (pravděpodobně ztratil podporu krále a zadlužil se ve válkách proti panské jednotě) Jindřichu Leflovi z Lažan a svému synovci M. Vavřinci z Březové. Činil tak s těžkým srdcem, ještě těsně před podpisem kupní smlouvy prosil s pláčem Jindřicha Lefla, aby od koupi odstoupil.
Jindřich Lefl z Lažan, který také patřil ke královým oblíbencům, se přiklonil k Husovu učení a roku 1413, když Hus musel opustit Prahu, Kozí Hrádek i Sezimovo Ústí, jej přijal na Krakovci. Jan Hus odtud vyjíždí kázat do okolních vsí a městeček, zde píše dopisy a také svoji závěť. Z Krakovce odjíždí obhajovat své učení dne 11. října 1414 do Kostnice.
Po smrti Václava IV. se Jindřich Lefl z Lažan, někdejší Husův ochránce, ostřeji ohrazoval proti husitům a po vypuknutí revoluce již stál na straně katolického panstva. Proti svým někdejším souvěrcům neváhal vytáhnout i se zbraní (bojoval na straně krále Zikmunda. V bitvě pod Vyšehradem 1. listopadu 1420 byl těžce zraněn a zemřel po přenesení do svého stanu.
Roku 1424 postoupil Jindřichův syn Hynek Krakovec Ondřejovi Špalkovi ze Slatiny. Po skončení husitských válek však hrad koupil od právoplatného dědice Jana Lefla z Lažan táborský hejtman Jan Bleh z Těšnice.
Od roku 1445 drželi Krakovec Albrecht z Kolovrat (+1470), předek dosud žijící rodové větve Krakovských z Kolovrat. Po Albrechtově smrti zanedbával poručník jeho nezletilého syna Jindřicha Albrechta (+1530) údržbu hradu, čímž utrpěly především střechy a krovy. Po dosažení plnoletosti hospodařil Jindřich mnohem lépe, roku 1497 se mu mimo jiné podařilo vyvázat panství z manských závazků. Po Jindřichově smrti drželi Krakovec společně jeho tři synové Albrecht, Jan a Hynek. Neshody mezi bratry vedly k tomu, že roku 1538 postoupil svůj díl Janovi výměnou za část jeho statků. Krátce poté zemřel Hynek a jeho díl přešel na nezletilé syny Jiřího a Víta, kteří zůstali pod poručnictvím Janovým. Janovo hospodaření nebylo příliš úspěšné a brzy byl nucen začít odprodávat části majetku, roku 1548 došlo i na Krakovec.
Kupcem byl nejvyšší sudí Jan starší z Lobkovic na Zbiroze, který jej o dva roky později postoupil Anně z Roupova, manželce svého syna Jana nejmladšího z Lobkovic. Za něj byl hrad renesančně upravován, ale příliš Lobkovicům k srdci nepřirostl, již roku 1564 jej Jan prodal. V letech 1564–1570 držel hrad Jan Újezdský z Červeného Újezdce, po něm pak do roku 1588 Jindřich Krakovský z Kolovrat.
Roku 1588 koupil Krakovec majetný rytíř Radslav Vchynský z Vchynic, ten jej o rok později prodal svému příbuznému královskému místokomořímu Jaroslavu z Vchynic. Jaroslav, povýšený do panského stavu zemřel roku 1614 a Krakovec zdědil jeho syn Jiří. Za stavovského povstání byl hrad vypleněn a pobořen bavorskou armádou táhnoucí z Plzně proti vzbouřené Praze. Jiří Vchynský stál na straně vzbouřených stavů a po jejich porážce mu měl být konfiskován veškerý majetek. Polovina statků mu však byla ponechána a díky svému přestupu na katolickou víru mu bylo umožněno zbytek odkoupit. Krakovec dostala věnem Jiříkova dcera, jejíž syn Karel Jiří Štrasold ze Štrasoldu byl roku 1644 nucen pro dluhy Krakovec prodat.
Zkázu hradu dokončili v l. 1631 a 1634 Sasové. Třicetiletá válka znamenala pro Krakovec velký úpadek. Hrad přestal být obýván a zcela zpustl. R. 1646 potomci Jiřího Vchynského zadlužené panství prodali.
Po celý zbytek 17. století se na Krakovci střídali různí držitelé, kromě hrabat ze Štrasoldu také Šternberkové, Kocové z Dobrše, Helversenové, až jej roku 1716 koupil Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu. Ještě roku 1681 uvádí Albín hrad jako pustý, hrabě Hildprandt však již kupoval opravený a obyvatelný objekt. To vydrželo až do července 1783, kdy hrad zapálil blesk a následný požár byl počátkem definitivního konce. Zpočátku byla zřícenina ještě částečně udržována, ale v průběhu 19. století zkáza čím dál tím více postupovala. Od roku 1845 zde okolní obyvatelstvo lámalo kámen, roku 1883 byla stržena východní strana hradu a získaný kámen byl použit jako stavební materiál, což napomohlo ke zřícení kaple. Od roku 1847 jej vlastnil hrabě Hugo z Nostiz-Rieneku, který jej roku 1866 prodal knížatům z Croy-Dülmenn. Za jejich panství se datují první snahy o zachování hradu započaté roku 1914 Komitétem pro záchranu zřícenin hradu Krakovce. Po roce 1924 v těchto snahách pokračoval Klub českých turistů, který jej od roku 1915 také vlastnil. V roce 1915 daroval princ Alex Croy Dullmen zříceninu právě klubu českých turistů. V roce 1952 převzal Krakovec od klubu stát, v jehož péči je dodnes.
[editovat] Stavební vývoj
Stavba nevyniká rozlohou ani zachovalostí a výbavou svých komnat, neupoutává mohutným opevněním, vysokými věžemi ani romantickou polohou. Patřil však k našim nejluxusnějším hradům. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na obytnou složku stavby. Do hradu se vjíždělo po padacím mostě přes vykopaný hluboký příkop. Na prvním nádvoří byla studna a věž, která sloužila k obraně. Nacházelo se zde 26 pokojů a dalších osm místností bylo ve sklepě. Nejzajímavějším prvkem objektu je řešení klenby v kapli.
Majitelé Krakovce se často měnili, což se odrazilo i na architektuře stavby, i když v negativním slova smyslu, kdy spíše hrad chátral. V roce 1548–1565 vznikly nové renesanční štíty, ale třicetiletá válka opět objekt zpustošila.
Na konci 17. století se hrad dočkal nové červené keramické střešní krytiny (odtud název Červený hrádek). Stavební úpravy pokračovaly až do roku 1720, kdy byl hrad opět připraven k obývání. V roce 1783 jej však zasáhl blesk a hrad vyhořel, zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Tehdejší majitel Václav Karel Hildprant již obnovu nezrealizoval a tak se z hradu stala zřícenina.
V roce 1915 pod vedením architekta dr. Karla Kuhna začaly zajišťovací práce rakovnickou pobočkou Klubu českých turistů a práce byly ukončeny v roce 1920
[editovat] Sbírky
[editovat] Zajímavosti
- Gotická architektura
- Arkýřová kaple
- K uctění památky Mistra Jana Husa se pravidelně každoročně konají Husovy poutě.
- Hrad byl vyhledáván filmaři. V r. 1977 zde byl natočen pohádkový muzikál pro děti Ať žijí duchové. Dále se zde natáčely některé scény z pohádky Princ a Večernice.
- nový most ve středověkém stylu – poslední významnou úpravou hradu je projekt na nový most přes příkop. Projekt vznikl v roce 2001 a jeho autorem je Petr Růžička, mistr tesař a odborník na středověké konstrukce a Vít Mlázovský – statik. Most zachovává princip historické stavby a vlastní realizace probíhala za pomoci historických tesařských seker bez jakéhokoliv použití těžké moderní techniky. Materiál se připravoval na Křivoklátě a i vztyčení a upevnění mostu bylo provedeno pomocí speciálně vyrobeného jeřábu, který byl stejně jako most vytesán a sestaven ručně za pomoci středověkých nástrojů a postupů. Jednalo se o experiment, který umožnil ověření kvality a rozsah historických technologií.
[editovat] Zajímavosti okolí
[editovat] Turistika
[editovat] Cyklotrasy
- 35,5 km Jesenice - Svatý Hubert - Kůzová - Čistá - Šípy - Krakovec - Krakov - Malinová - Petrovice - Šanov - Jesenice
- 54,3 Km Rakovník - Hostokryje - Petrovice - Malinová - Krakov - Krakovec - Prachárna - Marek - Javornice - Šlovice - Slabce - Panoší Újezd - Pavlíkov - Dúl RAKO - Rakovník
[editovat] Turistické trasy
[editovat] Pověsti
Jedna z pověstí soudí, že na tomto místě stálo kdysi bájné hradiště knížete Kroka a rovněž od jeho jména odvozuje jméno pozdějšího hradu
[editovat] Provozní doba
- Březen, duben, říjen So, Ne 10-16
- Květen, září So, Ne 9-17
- Červen-Srpen t-Ne 9-18
Polední přestávka 12–13
Prohlídky samostatně, výklad každou celou hodinu
Majitel: Česká republika
