Karbon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Karbon je geologickým útvarem prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika. Počátek karbonského útvaru se klade 354 miliónů let (Ma) zpět do minulosti a jeho spodní hranice je vymezena nástupem druhu Siphonodella sulcata, což je drobný konodont (Conodonta). Stratotyp spodní hranice je v jižní Francii západně od Montpellier na kopci La Serre v Montagne Noire. Svrchní hranice je vymezena ve stratotypu u Aidaralašského potoka v Jižním Uralu v severním Kazachstánu – 50 km od města Aktjubinsk, kde je hranice vymezena také výskytem konodont. Konec karbonu je kladen 298 miliónů let (Ma) zpět. Dělení karbonu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na starší spodní karbon a mladší svrchní karbon, přičemž uvažovaná hranice je stále věcí diskuzí a dohadů. V mezinárodním stratigrafickém dělení se spodní karbon nazývá mississip a svrchní karbon je nazýván pennsylvan. V Evropě se používala a ještě používají obdobná pojmenování, spodní karbon byl nazýván dinant (čti dyná) a svrchní karbon byl nazýván silesian. Také stupně karbonu jsou pojmenovány v jednotlivých oblastech různě. V České republice, střední a západní Evropě to jsou: tournai, visé, namur, westphal a stephan (od nejstaršího). Ve východní Evropě to jsou: tournai, visé, serpuchov, baškir, moskov, kasimov a gžel (od nejstaršího). V Severní Americe to jsou: kinderhook, osage, meramec, chester, morrow, atoka, des moines, missouri, virgil.

Přestože má karbon své nejvýznačnější stratotypy ve Francii, Kazachstánu a Spojených státech amerických, popsán byl prvně v roce 1822 ve Velké Británii, kde také dostal jméno podle velkého množství černého uhlí, které bylo v karbonských horninách obsaženo – carbon (uhlí).

[editovat] Paleogeografické poměry

Na počátku karbonu byly pevniny rozděleny na několik paleokontinentů Gondwanu, Laurussii, Siberii a další menší mikrokontinenty. Larussia ležela v oblasti rovníku. Gondwana ležela rozprostřena kolem jižního pólu a ve vyšších šířkách. Ve spodním karbonu (dinantu) se Gondwana přibližuje k Laurussii. Srážka Gondwany a Larussie má za následek vznik variského horstva (variscidy), které má své odpovídající ekvivalenty i v Africe a v Severní Americe. Součástí variského horstva byl i Český masiv. Variské horstvo se táhlo podél rovníku a dále se stáčelo k severovýchodu.

[editovat] Paleoklimatické poměry

Klima karbonu bylo zpočátku velmi teplé. Během karbonu se klima ochladilo a dochází i k zalednění Gondwany. To je způsobeno jejím driftem k jihu. Důkazy zalednění můžeme ještě dnes najít na dnešních kontinentech, které tvořily základ Gondwany.

[editovat] Flóra

Charakteristické jsou uhlotvorné stromovité přesličky (Sphenophyta) a plavuně (Lycophyta).

[editovat] Fauna

V karbonu žije různý hmyz, krytolebci, žraloci a paprskoploutvé ryby. Ve svrchním karbonu se objevují plazi (Reptilia) a později i savcovití plazi (Synapsida).

Během karbonu vymřely pancéřnaté ryby.