Jozue
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jozue byl starověký židovský prorok, nástupce Mojžíšův ve vedení izraelského lidu na cestě do země zaslíbené. Je ústřední postavou šesté knihy Bible, která zároveň nese jeho jméno (kniha Jozue). Jméno Jozue znamená v překladu Hospodin je spása (záchrana).
[editovat] Životopisná data
Narodil se jako syn Nunův z rodu Efraimova, někdy mezi 18. a 13. stoletím př.Kr (tradice uvadí 13.století). Byl Mojžíšovým pomocníkem a žákem, jako jediný ho doprovázel na Sinaj, kde mu Hospodin dal svůj zákon pro svůj lid. Vede také izraelitské bojovníky do bitvy proti Amálekovi, která je vítězně vyhrána. Když je poté mezi dvanácti zvědy (jako zástupce kmene Efraimova) vyslán do Kanaánské země, prokáže velkou odvahu a hlavně víru v Hospodinovu pomoc.
Mojžíš ještě před svou smrtí v Moábské poušti dostane od Hospodina příkaz, aby svým nástupcem udělal Jozua, ten že dovede Hospodinův lid do země zaslíbené. Po Mojžíšově smrti Hospodin řekl Jozuovi: „Mojžíš, můj služebník, zemřel. Nyní tedy vstaň a přejdi s veškerým tímto lidem přes Jordán do země, kterou dávám Izraelcům.“ Podobně jako převedl Mojžíš Hospodinovým zázrakem izraelský lid suchou nohou přes Rákosové moře, převádí Jozue izraelský lid suchou nohou přes řeku Jordán.
Později uposlechl Hospodina a zázrakem bez boje dobyl město Jericho. Svedl i mnoho bitev a dobyl další města, např. město Aj, pomohl ubránit Gibeonity, když na ně zaútočila vojska pěti králů.
Tak Jozue postupně porazil jedna třicet králů a obsadil celou zemi. Potom společně s knězem Eleazarem rozdělil zemi losem na dědičné podíly podle kmenů. Než zemřel, svolal starší a představitele národa, aby od nich přijal přísahu, že budou věrně sloužit Hospodinu, svému Bohu. Jozue zemřel ve stáří 110 let a byl pohřben v městě Timnat-serachu v Efrajimském pohoří.