Japonský jen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Líc japonské 10 jenové mince s obrázkem chrámu Bjódóin

Jen je oficiální měna Japonska. Je široce používána jako bankovní rezerva společně s dolarem a eurem. V japonštině je název měny vyslovován „en“, ale v češtině, a dalších „západních“ jazycích, je používán název „jen“ (díky starému a nepřesnému přepisu japonštiny do angličtiny). Kód jenu podle ISO 4217 je JPY. V latince se používá symbol ¥. V japonštině se zapisuje pomocí kandži 円 a znamená „kulatý objekt“.

[editovat] Historie

Jen byl uveden do oběhu během reforem Meidži v roce 1872 podle vzoru evropských měn a nahradil tak složitý monetární systém období Edo. V roce 1871 byl přijat Zákon o nové měně, který mimo jiné definoval jen jako 0,8667 trojské unce (26,956 g) stříbra, což je asi 6,50 dnešních USD. Zákon také zavedl v Japonsku zlatý standard.

Jen ztratil většinu své hodnoty během a po 2. světové válce. Po období nestability byl jen od 25. dubna 1949 pevně svázán s americkým dolarem v poměru 1 USD = 360 ¥. To trvalo až do roku 1971, kdy se zhroutil Bretton Woodský systém. Od té doby je hodnota jenu určována trhem. 6. června 2006 byl kurz jenu 112,82 ¥ za 1 USD, 144,87 ¥ za 1 € a 5,1263 ¥ za 1 Kč ([1], [2] a [3]).

[editovat] Denominace

V oběhu jsou mince hodnot 1, 5, 10, 50, 100 a 500 jenů. Mince hodnot 5 a 50 jenů mají uprostřed kulatý otvor. Mince s hodnotou 500 jenů je zřejmě mincí s nejvyšší hodnotou na světě (v běžném oběhu) - v lednu 2006 bylo 500 ¥ asi 100 Kč.

Bankovky mají hodnoty 1 000, 2 000, 5 000 a 10 000.