Jan Saudek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Saudek (narozen 13. května 1935) je český fotograf, věnující se zejména ateliérové fotografii s typickým a nezaměnitelným rukopisem. Nejčastějším předmětem jeho fotografií je žena, ženské tělo a motivy vztahu ženy a muže. V počátcích své tvorby se zabýval také tématikou dětství a vztahu mezi dospělými a dětmi. Od roku 1977 své fotografie koloruje. Je dobře znám i ve světě a získal řadu ocenění, mimo jiné se stal i rytířem čestné legie. Je bratrem (dvojčetem) výtvarníka Karla Saudka.
Obsah |
[editovat] Stručný životopis
Jan Saudek patří mezi významné české umělecké fotografy. 13.5.1935 se, bankovnímu úředníkovi a jeho ženě, v Praze narodila dvojčata Jan a Karel. Jan se narodil jako druhý a to ho předurčilo být celý život být číslo dvě.
Roku 1939 začíná v Evropě druhá světová válka, kdy jako malé děti byly svědky německé okupace hlavního města. Na konci druhé světové války se kvůli svému židovskému původu dostali i s bratrem Karlem do speciálního koncentračního tábora, kde byla pouze dvojčata.
Studoval grafickou školu v Praze a od roku 1950 pracoval jako produkční fotograf v tiskárnách a poté začal kreslit a když dostal svůj první fotoaparát Kodak Baby Brownie i fotografovat.
Od roku 1954 – 56 absolvoval povinnou vojenskou službu.
Roku 1958 se oženil s Marií a měl s ní dvě děti Samuela a Daniela.
Roku 1959 začal používat „opravdový“ fotoaparát Flexaret 6x6.
Na konci 60. let odletěl do Ameriky, kde se seznámil s panem Hughem Edwardem, šéfem oddělení fotografie v Art Institutu v Chicagu. Jeho první vlastní výstava se uskutečnila v University of Indiana, Bloomington. Roku 1970 se se svou ženou Marií rozvedl. O dva roky později objevuje „Zeď“, která se stává typickým prvkem jeho tvorby.
Pracuje s nejrůznějšími umělci z celého světa. Vystavuje v muzeu moderního umění v Paříži a vychází jeho první monografie Svět Jana Saudka. Stává se členem Spolku českých malířů a pořádá mnoho výstav.
Roku 1990 získává titul a Chevalier des Arts et Lettres (Rytíř umění a Literatury). Francouzský režisér Jerome de Missolz o něm natáčí film Jan Saudek – český fotograf. V jeho životě má důležité místo jeho dlouholetá přítelkyně a zároveň manažerka Sára, která sice přijala jeho jméno, i když nebyli oddáni.
[editovat] Podrobný životopis
Jak bylo již zmíněno Jan Saudek se narodil 13.5.1935 v Praze jako mladší dvojče Karla, dnešního známého kreslíře. Do svých 15 let navštěvoval školu ve svém rodném městě Praze. Jeho otce Němci odvedli do koncentračního tábora v Terezíně, kde zároveň zemřelo i jeho dalších 6 bratrů. Právě kvůli svému židovskému původu se do koncentračního tábora dostali na území Polska i Jan s bratrem Karlem. Byl to speciální koncentrační tábor jen pro samá dvojčata. Na toto období má děsivé vzpomínky, které se odráží v jeho životě a pozdější tvorbě. Vzpomíná, jak lidé neměli co jíst a kvůli nepřestavitelnému hladu byli nuceni jíst trávu a všude kolem byla jen smrt. Tento tábor se proslavil zejména i díky doktoru Mengeleovi, známému též jako doktor Smrt, neboť dvojčata využíval k nejrůznějším pokusům. Na těchto lidech se zkoušelo, co vlastně lidi vydrží a mnoho dalších děsivých pokusů.
Po konci války se bratři Saudkovi dostali z koncentračního tábora ven. Ale tím, v žádném případě neskončily hrůzy, které ho provázely. Jednou, když šel po ulici, uviděl scénu, jak nějaký dav chytl mladého vojáka, pověsil za nohy a politého benzínem zapálil. Pak už slyšel jen hrozný křik.
Těsně po válce, kdy už se situace trochu uklidnila se Jan setkává s americkými komixy a různými, tehdy ještě ne zcela známými časopisy, kde se dozvídá o světových osobnostech, jako jsou Evita Peronová Margaret Bourke-Whiteové, Eugena Smithe či Giselle Freundové. Je z toho nadšen.
První poválečná léta prožívá ve své podstatě jako každý jiný občan, ovšem začíná si všímat českého poválečného umění. Právě v tomto období je uchvácen dalším umělcem, tentokrát zpěvákem Frankie Laine. Někdy v průběhu roku 1950, jak již bylo zmíněno, dostává svůj první fotoaparát, se kterým okamžitě začal pracovat a možná by s ním pracoval až dodnes, ale kvůli formátu filmů, které se dnes již nevyrábí, ho musel vyměnit za jiný.
O rok později již aranžuje a také koloruje jedny ze svých prvních fotografií. Samozřejmě se nejprve setkává s velmi ostrou kritikou od lidí. Kupříkladu jejich rodinný lékař, kterému tyto fotografie Janova matka ukazovala, je okomentoval bez jakýchkoliv servítek, že je to hnusné, kýčovité a nemoderní. Bohužel toto vyjádření Saudkovi utkvělo v jeho mladé hlavě a přestal s focením. Ovšem po několika letech se mu tyto obrázky dostaly do rukou a po takové době je viděl z naprosto jiného pohledu a úplně jinak. Nyní si všímal, jak jsou krásné a jak z nich je cítit dech mládí. O několik málo let později Jan Saudek se setkává s nemalým počtem žen, začíná prožívat své první skutečné lásky a krátkodobé vztahy, mnohé doprovázené zklamáním.
V roce 1955 musel povinně vykonat základní vojenskou službu. Dnes vzpomíná, jak znovu zažil velký pocit bezmocnosti, neboť byl jednou při nočním vojenském cvičení vyslán s nějakou zprávou a uvízl v pasti drátů. Intenzivně se snažil ze zamotaných drátků zoufale vyprostit. A právě tato bezmocnost už jej provází po celý jeho další život. Ke konci padesátých let začínají být s bratrem ovlivněni Itálií, sledují italské filmy a jezdí spolu na italském skútru. V roce 1959 se oženil mladou dívkou Marií, od které dostal první skutečný fotoaparát (Flexaret 6x6), se kterým pracuje ještě i dnes. S Marií měl 2 syny, Samuela a Davida.
V šedesátých letech se mu dostal do rukou katalog z výstavy Family of Man, z čehož byl naprosto okouzlen, a tak si přesevzal, že takovou knížku o rodině člověka nafotografuje a zpracuje také. V této době také se začínají ve světě hudby objevovat jména zpěváků, jako jsou Roy Orbison, Rolling Stones s jejich písněmi I can't get no satisfaction, což udělalo na Jana obrovský dojem. Je to doba i slavného rock and rollu, který také velmi rád tancoval. A dnes, o mnoho let později vidí, jak se doba strašně rychle mění a že to, co vždycky chtěl tancovat, se vlastně změnilo v dnešní době velmi populární break dance. Ke konci šedesátých let začíná velmi cestovat, navštívil New York a mnoho dalších významných míst, které také zcela jistě působily na Saudkovu tvorbu. Bohužel se jeho cestování a zvláštní způsob života odrazil, v tom že když se vrátí domů z cest, děti ho přestávají poznávat. V této době se zároveň setkává s legendárními jmény Simon a Garfunkel, jejichž melodie budou Saudka uchvacovat ještě po dalších mnoho let.
Někdy v těchto letech si přečetl Kafkův Proces a zůstal zcela bez dechu. Tato kniha ho natolik ovlivnila, že ji několikrát četl znovu a pak dokonce si troufl i v angličtině a pokaždé byl z tohoto díla ohromen.
Celá sedmdesátá léta jsou ve znamení samoty a smutku. Je to doba, kdy se rovněž bojí o syna Davida, že by mohl zemřít. David se nakonec uzdraví, nicméně ho jeho otec dávno ztratil navždy.
V roce 1972 Jan našel „Zeď“, která se stala symbolem, který se později nachází skoro ve všech z jeho děl. Tenkrát si ještě neuvědomoval, jaký to v jeho další tvorbě bude mít význam. Zhruba o rok později Jan začíná zkoušet také malovat a psát, ale mnoho názorů má za to, že to jsou nesmyslné pokusy a plýtvání časem.
O jeho fotografiích panuje prozatím jen naprosté mlčení, ale až mnohem později možná pochopí, proč tomu tak asi bylo - proto, že umělci zpravidla nebývají nikým pochopeni. V sedmdesátých letech prožívá velice mnoho krátkých známostí, ze kterých má dokonce i několik dětí.
V roce 1976 umírá Saudkův otec.
Konec sedmdesátých let je ve znamení depresí a beznaděje, které ho dokonce přiměly až k tomu, že snědl barbiturát, a tak vlastně uniknout ze světa. Trochu radosti ho v těchto černých a smutných letech nakonec potkalo, neboť se setkává s Giselle Freundová, která mu dá Rolleiflex, co s ním tenkrát fotila Evitu Peronovou.
Počátkem osmdesátých let dostal svou první velkou odměnu za své nadání ve výši tisíc dolarů, což se rovnalo jeho celoročnímu platu dělníka, jímž v této době ještě stále byl. Po tomto úspěchu nastává konečně obrat k lepší a zároveň končí jeho nekonečné každodenní dření se ve fabrikách. Zapříčinila to skutečnost, že k jeho velké radosti dostává legitimaci Fondu československých výtvarných umělců. A právě od té doby je konečně „na svobodě“.
V těchto letech se poprvé ocitl na nudistické pláži a byl ohromen, jak jsme, my lidé, krásní a „naprosto ubozí“. Z nudistické pláže pochytal velkou inspiraci pro své fotografie.
V 1985 roce mu byl přidělen malý podkrovní byt, kde má snad jen věci nezbytné pro svůj životy, a tím jsou fotokomoru, postel a stůl a bydlí zde až dodnes.
Rok poté se pokouší o sebevraždu, naštěstí nikdy nebyl tak důkladný, aby se mu něco takového podařilo. V roce 1987 se mu narodilo další dítě, samozřejmě již s jinou ženou. Také tohoto léta jednou uprostřed noci potkal svou kdysi nejmilejší dceru Karolinu. Nepoznali se navzájem, naposledy ji viděl před mnoha lety jako dítě. O několik let později došlo dokonce k tomu, že mu rodina zabavuje jeho negativy a začali ho sprostě vydírat, byli si velice dobře vědomi, co tyto negativy pro Saudka znamenají. Po pěti měsících dostává své negativy nakonec zpět, ale ten čas bez nich pro něho byl asi ten nejhorší v jeho životě.
Časem se stává kandidátem Svazu výtvarných umělců (1988) a v tomto roce se snaží také tvořit trochu jinak a to se symboly lásky, oddanosti, věrnosti apod.
Ve svých dílech zobrazoval všechno, co se týkalo štěstí, rodinného domova,vlastně všeho, co nikdy nedokázal prožívat a udržet, ale co dokázal, bylo to, že tyto pocity a myšlenky, dokázal mistrně zobrazit. Počátkem devadesátých let se již o Staudkovi hodně ví, dokonce několik lidí ho poznává na ulici a žádají ho o autogram, což v něm vzbudí pocit štěstí. V osmdesátých letech se v jeho snímcích vyskytují protikladné pocity – vztahy lásky a nenávisti, upřímnosti a falše, krásy a ošklivosti, mládí a stáří.
Jan Saudek byl vybrán filmovou společností Febio pro projekt GEN (100 Čechů dneška), tento akt bere jako největší a do té doby jedinou poctu, které se mu kdy v životě dostalo. O několik málo let později již vystavuje své fotografie, bohužel, naposledy ve své vlasti, z výstavy, ze které byl výtěžek 7 milionů 200 tisíc korun. Tuto částku dává Jan na dobročinné účely.
Jednou se také účastnil narození dítěte a v tento tajemný okamžik, ve zlomku vteřiny si uvědomil a pochopil, že všechno ostatní, co doposud považoval za závažné a důležité, bylo naprosto nepodstatné, a konečně poznal, co je ve skutečnosti láska a mateřství. A konečně v roce 2005 nakladatelství Slovart vydává výpravnou knihu nejrůznějších Saudkových obrázků a současně jeho přítelkyně Sára připravila a uspořádala k jeho 70.narozeninám jako dárek velkou výstavu. Kniha se okamžitě vyprodala, a Saudek zažívá úspěchy. A přestože původně už v Čechách nechtěl vystavovat, letos se opak stal pravdou a v domě U bílého jednorožce na Staroměstském náměstí právě probíhala přehlídka jeho tvorby The Best of Jan Saudek.
Letos se mu po velmi dlouhém, téměř nekonečném období ignorování, dostává z rukou ministra kultury vyznamenání nejvyšší hodnot, jaké může umělec obdržet. Tímto vyznamenáním je Artis Bohemiae Amicis, které dostává spolu se spisovateli Vladimírem Körnerem a Milanem Kunderou, za šíření dobrého jména vlasti v zahraničí. V nejbližší době se chystá udělat knihu portrétů známých lidí a současně slíbil řediteli Národního divadla, že během několika málo měsíců dokončí sto portrétů členů činohry, baletu a opery.
[editovat] Tvorba
Jan Saudek je jediným svého druhu, jeho fotografickou tvorbu nedokážeme zařadit do žádného názorového ani generačního proudu. I kdyby jsme se o to přece jen pokusili, zůstane v dané kategorii opět sám. Většina jeho fotografií je kolorovaná, takže můžeme hovořit o orgiginálech a jejich jakási starobylá barevnost je naprosto jedinečná a vyvolává příjemnou atmosféru.
Fotograf Jan Saudek předešel dobu v mnoha směrech. Začal fotografovat sám sebe ještě pře tím, než se tím začali zabývat jiní fotografové, především existencionalisté. Své fotografie inscenoval dávno před tím než se to stálo módním a i jeho náměty jsou velmi originální.
Zezačátku jeho tvorby se věnuje zachycení mateřství a otcovství. Je naprosto unešen tím zázrakem narození nového člověka. Se svoji ženou Marií měl dva syny - Davida a Samuela a oba jsou předmětem jeho fotografování v období jejich dětství i dospívání.
V osmdesátých letech jeho tvobě dominuje všudepřítomna "Zeď". Jeho díla jsou erotičtější a provokativnější. Vyjadřují především vztahy mezi mužem a ženou a to jak lásku a přitažlivost, tak i nenávist až agresivitu. Námětem jeho fotografií jsou mladé dívky, dospělé krásné ženy, i obtlousté starší dámy.
Zajímavými díly v devadesátých letech jsou "Karty", polonahé ženy naproti sobě spojené v pase, přesně jako na hracích kartách. Dalším jeho oblíbeným motivem je otevřené okno a před ním žena, muž či milenci v různých situacích. V tomto období je jeho tvorba mnohem více erotická, velmi živočišná až perverze. Saudek je nadšen těly žen různých tvarů, od příliš hubených, přes opravdu obézní až po různě zdeformovaná.
Jan Saudek není pouze fotograf ale i malíř, jeho malby jsou většinou velmi inspirovány jeho fotografiemi.
Dílo Jana Saudka je velmi kontorverzní, provokativní, avšak můžeme v něm nalézt mnoho sdělení a ve své podstatě je především oslavou lidství.
[editovat] Bibliografie
Saudek
Nakladatelství Slovart 2005 Autor: Daniela Mrázková Jazyk: český Vazba: pevná Počet stran: 488 Formát: 280 x 340 mm Edice: fotografie / obrazové publikace Tato kniha je doposud nejkomplexnější monografií. Saudkovu tvorbu sleduje ve vývojových krocích a současně vypráví jeho vlastní příběh o životě.
Aperture
Aperture Nr. 89
1982
Il teatro della vita
Selezione d'Immagini Milan 1981
Svobodný, ženatý, rozvedený vdovec
Nakladatelství Slovart
Realities
Arena Editions 2003
Love as a four - letter word
BB art
Saudek - Život, láska, smrt a jiné takové podružnosti
Nakladatelství Slovart
1997
Jan Saudek
Galerie Mennour
1999
35 Jahre Fotografie - Jan Saudek
Fotografie Forum
Frankfurt 1986
Eros Fotografia
Gruppo Editoriale l'Espresso
2003
Jan Saudek
Taschen
1997
Celibataire, marié, divorcé, veuf
Parangon
Jan Saudek
Taschen Verlag
Koln 1998
Jubilations and Obsessions
Rosbeek Publishers
Amsterdam 1995
Theater des Lebens
Panorama
Dopisy
Nakladatelství Slovart
[editovat] Výstavy
1963
- Divadlo Na Zábradlí, Praha
1969
- University of Indiana, Bloomington (IN)
1970
- Louisville (KY)
1971
- Bathouse Gallery, Milwaukee (WI), USA
- Fotochema, Prague Funke's Cabinet of Photography, Brno, Česká Republika
- Galerie výtvarného umění, Olomouc, Česká Republika
- Dům Pánů z Kunštátu, Brno, Česká Republika
1972
- Fotochema, Praha, Česká Republika
1973
- Exchange National Bank, Chicago (IL), USA
1974
- Darkroom Workshop Gallery, Berkeley (CA), USA
- La Photogalerie, Paříž, Francie
- Shado Gallery, Portland (OR), USA
1975
- Peter M. David Gallery, Minneapolis (MN), USA
- Studentský Hostel, Brno, Česká Republika
1976
- Art Institute of Chicago, Chicago (IL), USA
- D.P.M. Gallery, Minneapolis (MN), USA
- Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
1977
- Australian Centre of Photography, Sydney, Austrálie
- Church Street Photo Centre, Melbourne, Austrálie
- La Photogalerie, Paříž, Francie
- National Gallery of Victoria, Melbourne, Austrálie
- Photo Art, Basle, Švýcarsko
- Photo Center, Melbourne, Austrálie
- Photogalerie/Bardavil, Paříž, Francie
- Rencontres Internationales de la Photographie (R. I .P.), Arles, Francie
1978
- Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
- Galeria II Diaframma, Miláno, Itálie
- Galerie im Riek, Essen, Německo
- International Museum of Photography at George Eastman House, Rochester (NY), USA
- Kresge Art Center, Michigan City (IN), USA
- Photo Art, Basle, Švýcarsko
- Wroclawska Galerie Fotografie, Wroclaw, Polsko
1979
- G. Ray Hawkins Gallery, Los Angeles (CA), USA
- Galerie Fiolet, Amsterdam, Nizozemí
- Galerie Paule Pia, Antverpy, Belgie
- Pratt Manhattan Graphic Center, New York, USA
1980
- Camden Art Centre, Londýn, Velká Británie
- Church Street Photo Center, Melbourne, Austrálie
- Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
- Fine Art Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA
- FNAC Montparnasse, Paříž, Francie
- Galerie Lichtblick, Dortmund, Německo
- Photokina, Cologne, Německo
- "56/65... The Print Club 56th Annual International Competition", Philadelphia, USA
1981
- Cincinnati Art Museum, Cincinnati (OH), USA
- Equivalents Gallery, Seattle (WA), USA
- Images Gallery, Sun Valley (IL), USA
- Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
- Kamp Gallery, Saint Louis (MO), USA
- Keystone Gallery, Santa Barbara (CA), USA
- Marcuse Pfeiffer Gallery, New York, USA
- Portfolio Gallery, Lausanne, Švýcarsko
- Second Annual Fine Art Photography Exposition, Association of International Photography Art Dealers, New York, USA
1982
- Art 1982 Chicago, International Art Exposition, Chicago (IL), USA
- Evanston Art Center, Evanston (IL), USA
- G. H. Dalsheimer Gallery, Baltimore (MD), USA
- Het Pepertje, Depenbeeck, Belgie
- The House of Cs Writers, Praha, Česká Republika
- Karin Steins Gallery, Frankfurt/M., Německo
1983
- University of lowa Museum of Art, Iowa City (IA), USA
- Wabash College, Crawfordsville (IA), USA
1984
- Bei Liicht, Dudelange, Lucembursko
- Jacques Baruch Gallery, Chicago (IL), USA
- Musée national d'art moderne, Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
- Watari Gallery, Tokyo, Japonsko
1985
- Alvar Aalto Museo, Jyvaskylä, Finsko
- Galerie Le Reverbére, Lyon, Francie
- Münchner Stadtmuseum, Mnichov, Německo
- Suomen Valoku Vataiteen Museum, Helsinki, Finsko
- VALR, Little Rock (AR), USA
1986
- A Gallery of Fine Photography, New Orleans(LA), USA
- Centre National de la Photographie, Paříž, Francie
- Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
- Kicken Gallery, Cologne, Německobr/>
- Théâtre des Réalités, Caves Ste Croix, Metz, Francie
- Torch Gallery, Amsterdam, Nizozemí
1987
- Fotografie Forum, Bremen, Německo
- Musee d'Art Moderne de la Ville de Paris, Paříž, Francie
- Robert Koch Gallery, San Francisco (CA), USA
1988
- Primavera Fotografica, Barcelona, Španělsko
- The Second Israeli Photography Biennale, Museum of Art, Em Harod, Israel Urbi et Orbi, Paříž, Francie
1989
- Fotografie Forum Frankfurt, Frankfurt/M, Německo
- Galerie Nikki Diana Marquardt, Paříž, Francie
- In Extremis, Strasbourg, Francie
- Jan Kesner Gallery, Los Angeles (CA), USA
1990
- Rencontres Internationales de la Photographie (R. I. .P.), Arles, Francie
- Robert Koch Gallery, Los Angeles (CA), USA
- Yokohama Gallery, Yokohama, Japonsko
1991
- Ambrosiana, Brno, Česká Republika
- Galerie Steltman, Amsterdam, Nizozemí
- Musée national d'art moderne, Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
- Nicky Akehurst Gallery, Londýn, Velká Británie
- Portfolio Gallery, Londýn, Velká Británie
1992
- Galerie Le Réverbere, Lyon, Francie
- Galerie Municipale du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
- Galerie Thierry Salvador, Paříž, Francie
- Gallery Steltman, Amsterdam, Nizoezmí
1993
- Art Temporis, Klagenfurt, Rakousko
- Galerie David, Bielefeld, Německo
- Galerie Faber, Vídeň, Rakousko
- Galerie Objekte, Mnichov, Německo
- Gallery of the City of Bratislava, Bratislava, Slovensko
- Vision Gallery, San Francisco (CA), USA
1994
- Galerie Aura, Olomouc, Česká Republika
- Gallery for fine Photography, Gdansk, Polsko
- In Focus, Cologne, Německo
- Parco Gallery, Tokyo, Japonsko
- Prinz, Tokyo, Japonsko
1995
- Gallery for Fine Photography, New Orleans (LA), USA
- Galerie 4, Cheb, Česká Republika
- Galerie Objekte, Mnichov, Německo
- Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
- Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
1996
- Krisal Gallery, Geneve, Švýcarsko
- Muzeum Umění, Olomouc, Česká Republika
1997
- Edelman Gallery, Chicago (IL), USA
- Galerie du Chateau d'Eau, Toulouse, Francie
- Kamera - und Fotomuseum, Mölkau, Německo
- Ken Damy Museo, Miláno, Itálie
1998
- Bergamot Station Arts Center, BGH Gallery, Los Angeles, USA
- Centre Interréginal de Conversation du Livre, Arles, Francie
- Galerie für Fotografie, Rotenburg, Německo
- Michalský Dvor Gallery, Bratislava, Slovensko
- Obecní Dům, Praha, Česká Republika
- Vrais Reves, Lyon, Francie
1998 - 99
- BGH Gallery, Santa Monica, USA
- The Museum of Photography, Tel-Hai, Izrael
1999
- Stills Gallery, Sydney, Austrálie
- Galerie Mennour, Paříž, Francie
- Photographic Centre Kuopio, Finsko
2000
- Louvre, Paříž, Francie
2001
- Galerie Mennour & Le Centre Tcheque, Paříž, Francie
2004
- Cowparade Praha 2004 – kráva „Noc a den“, Praha, Česká Republika
2005
- Zámecká galerie, Praha, Česká Republika
2005 - 06
- Retrospektivní výstava fotografií zahrnující 50 let Saudkovy tvorby. Výstava je unikátní rozsahem i výběrem vystavených děl, neboť předvádí přes 150 fotografií, a to i velkoformátových či dosud nepublikovaných; Dům U bílého jednorožce, Praha, Česká Republika
2006
- Saudkova výstava obrazů, Prachatice, Česká Republika
[editovat] Společné výstavy
1985
- Das Aktfoto, Münchener Stadtmuseum, Munich
1990
- Photographie Progressive en Tchécoslovaquie 1920-1990, Galerie Robert Dois-neau, Vanoeuvre - les-Nancy, France
- Tschechoslowakische Fotografie der Gegenwart, Museum Ludwig, Cologne
1993
- Kobe International Fashion Photographies Exhibition, Kobe City, Japonsko
1995
- Fotofeis, Skotsko, Velká Británie
1996
- Certainty and Searching in Czech Photography of the 1990s, Prague Castle, Prague
- Czech and Slovak Photography from between the Wars to the Present, Fitchburg Art Museum, Fitchburg (MA)
1997
- Fotofeis, Scottland Month of Photography, Paris
1998
- Zärtlicher Blick auf schöne Damen, Museum Ludwig, Cologne
2004
- Jan Saudek + Mirek Raboch, "Pod věží", Třeboň, Česká Republika
2005
- Jan a Sára Saudkovi, 3. ročník prestižního veletrhu výtvarného umění "ART PRAGUE", Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, Česká Republika
- Jan + Karel Saudek, výstava obrazů, Galerie MONA LISA, Olomouc, Česká Republika
2006
- Jan a Sára Saudkovi, fotografie, Kolín nad Rýnem, Německo6.
- Jan a Sára Saudkovi, fotografie a obrazy, Výstavní síň Viléma Wünscheho, Kulturní dům Leoše Janáčka, Havířov-Podlesí, Česká Republika
[editovat] Filmy
- Národ sobě aneb české moře v 18 přílivech
scénář:
Pavel Klusák
Jan ml. Gogola
režie:
Jan ml. Gogola
hraje:
Zuzana II. Stivínová - herečka
Jaroslav Dušek - živá kniha, čtenář brigádník
Eva Holubová - maminka
Lukáš Pollert - olympijský vítěz ve vodním slalomu
Jan Saudek - fotograf
Luděk Sobota - komik
Jiří Krejčík - režisér, pedagog
Kristýna Lhotáková - tanečnice, čtenář brigádník
kamera:
Vladan Vála
pomocná režie:
Kateřina Oujezdská
Výroba: Negativ s.r.o.
Barrandov Studio a.s.
- Kanárská spojka
námět:
Vladislav Kučík
Ivo Trajkov
Aleksandar Kolevski
scénář:
Ivo Trajkov
Aleksandar Kolevski
režie:
Ivo Trajkov
hraje:
Karel Roden - Don Giovanni
Michal Penk - Michal Penk
Marián Labuda - zástupce šéfa
Milan Lasica - muž z Chicaga
Ivana Chýlková - Dona Carmen
Miloš Kopecký - Don Padre
Lucie Zedníčková - Dona Lucie
Jan Saudek - fotograf
a další
kamera:
Vladimír Holomek
hudba a zpěv:
Michal Penk
střih:
Michal Cingroš
Monika Marková
zvuk:
Josef Bartoš
Ivo Špalj
Jiří Synáček
kostýmy:
Gabriela Schillerová
vedoucí produkce:
Petr Rožánek
Výroba: JAM Media
Karfa
Air Columbus
- Bratři Saudkové
režie:
Petr Kaňka
účinkuje:
Jan Saudek
Karel Saudek
kamera:
Antonín Chundela
- Jan Saudek - český fotograf
1990
26 minut
režie:
Jerome de Missolz
[editovat] Externí odkazy
- Jan Saudek - oficiální stránky
