Jan Mukařovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Mukařovský (11. listopadu 1891 Písek – 8. února 1975 Praha) byl český estetik a literární teoretik, čelní představitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku.

Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde roku 1915 úspěšně zakončil studia. Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitě v Bratislavě.

Po druhé světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ, a proto se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy a zůstal jím až do roku 1953. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl.

Roku 1951 se stal ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd.

[editovat] Dílo

V období první republiky a krátce po 2. světové válce byl zastáncem avantgardní, poetistické a surrealistické literatury. Poté se dostal do vleku KSČ a v oficiální linii více či méně setrvával až do konce svého života.

Během svého života uveřejnil řadu článků, statí atp. které byly sesbírány, často jeho žáky, do různých děl.

• Příspěvek k estetice českého verše, 1923
• Máchův Máj, 1928
• Příspěvek k dnešní problematice básnického zjevu Máchova, 1936
• Obecné věci básnictví, 1941
• K vývoji české poezie a prózy, 1941
• Výbor z prózy Karla Čapka, 1946
• Máchovské studie, 1948
• Božena Němcová, 1950
• Ke kritice strukturalismu v naší literární vědě, 1951 kritická stať, kde popřel svou vědeckou minulost ve prospěch kariéry.
• Dějiny české literatury I – III, 1959, 1960, 1961
• Z české literatury: Studie a portréty, 1961
• Studie z estetiky, 1966 soubor statí a přednášek
• Cestami poetiky a estetiky, 1971 soubor článků
• Básnická sémantika, 1995, Universitní přednášky