Iguanodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Iguanodon byl býložravý dinosaurus, žijící v období spodní křídy.

Byl historicky druhým popsaným dinosaurem (v té době se ještě tento termín neužíval). Roku 1809 byla nalezena část jeho holenní kosti a roku 1819 byly objeveny další kosti a několik zubů. Tyto nálezy zařadil roku 1825 Gideon Mantell, který plaza nazval „iguanodon“, což znamená „leguání zub“, jeho zuby se totiž rýhováním podobají zubům dnešním leguánů.

Iguanodon dorůstal délky až 9 metrů, vážil 4 až 5 tun. Předpokládá se, že žil v malých skupinkách a živil se rostlinnou potravou (kapradí, přesličky). Vegetaci odtrhával horní částí zobáku, pak ji rozžvýkal neobvyklým klouzavým pohybem čelistí.

Měl specializované přední končetiny, ukončené pěti prsty, z nichž tři měli prsty v podobě kopyt. Z toho lze usuzovat, že dospělí iguanodoni běhali po čtyřech. Zápěstními klouby mohl otáčet, pohyblivý malíček byl přizpůsoben k trhání listí. Palec, odstávající od ostatních prstů, byl zakončen tzv. nosním rohem (Mantell nalezený osten chybně pokládal za část čenichu). Funkce trnovitého palce zůstává neznámá, snad mohl sloužit k obraně.

Vyskytoval se v období před 140–97 miliony let. Nálezy iguanodona jsou známy ze západní Evropy (Anglie, Belgie, Německo, Španělsko), ze Špicberků, Tuniska, Mongolska, USA a Jižní Ameriky.