Hubbleův vesmírný dalekohled

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Fyzikální charakteristiky

Hubbleův vesmírný dalekohled z raketoplánu Discovery. během druhé servisní mise STS-82.
Organizace	NASA, ESA
Obor pozorování	optický, ultrafialový a blízký infračervený
Výška oběhu	600 km
Doba oběhu	97 min
Datum vypuštění	24. dubna 1990
Stažení z orbitu	cca 2010
hmotnost	11 000 kg
WWW	http://hubble.nasa.gov
Druh dalekohledu	reflektor
Průměr	2,4 m
Sběrná plocha	zhruba 4,3 m²
Efektivní ohnisková vzdálenost	57,6 m
Přístroje
NICMOS	kamera/spektrometr
ACS	přehlídková kamera
WFPC2	širokoúhlá kamera
STIS	spektrometer/kamera (mimo provoz)

Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z angl. Hubble Space Telescope, někdy také jen krátce Hubble) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země vynesl při letu STS-31 do výše 600 kilometrů roku 1990 americký raketoplán Discovery, aby předával na Zem obrazy vesmíru, neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo naší atmosféru mu dovoluje pořizovat velmi ostré obrázky. Od svého vypuštění v roce 1990 se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie. Pomocí něho se uskutečnily základy otřásající objevy a pomohl tak astronomům lépe porozumět mnohým základním problémům astrofyziky.

Tato umělá družice má hmotnost 11,6 tuny, délku 13,2 metru a maximální průměr 4,2 metru, zrcadlo teleskopu pak má průměr 2,4 metru. Hubbleův teleskop je vybaven kamerami a spektrometry, umožňujícími pozorování ve viditelném světle i v infračervené a ultrafialové oblasti.

Je pojmenován po Edwinu Hubbleovi, který ve 20. letech 20. století objevil rozpínání Vesmíru.

Od jeho prvotního návrhu v roce 1946 až do jeho vypuštění byl projekt stavby vesmírného dalekohledu plný zpoždění a problémů s financemi. Záhy po jeho vypuštění se přišlo na vadu hlavního zrcadla — sférickou aberaci, která vážně zhoršovala možnosti dalekohledu. Po servisní misi v roce 1993 byl ale dalekohled opraven pomocí soustavy korekčních zrcadel a stal se jak nepostradatelným vědeckým nástrojem, tak vděčným symbolem pro popularizaci astronomie.

Budoucnost HST je v současnosti nejistá. Poslední servisní mise k němu byla nejprve po havárii raketoplánu Columbia zcela zrušena. Na nátlak vědecké komunity, zejména astronomů, NASA počátkem roku 2006 předběžně znovu zařadila další servisní misi do plánu letů raketoplánů a to na počátek roku 2008. Pokud by k ní nedošlo, postupně by selhaly stabilizační setrvačníky a fotovoltaické články a do konce desetiletí by dalekohled přestal pracovat. Ve vzdálenější budoucnosti by pak zanikl v hustých vrstvách zemské atmosféry.

Další velký kosmický dalekohled, určený však pro zkoumání vesmíru pouze v infračervené oblasti spektra, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST) má být vypuštěn po roce 2012.