Hayabusa (sonda)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 2003-019A - Hayabusa | |
|---|---|
| Název objektu | Hayabusa |
| COSPAR | 2003-019A |
| Katalogové číslo | 27809 |
| Start | 9. května 2003 |
| Kosmodrom | Tanegašima |
| Nosná raketa | M-5 |
| Stav objektu | v blizkosti planetky Itokawa |
| Přistání | Itokawa: ano Země: ne |
| Provozovatel | Japonsko, JAXA – ISAS |
| Výrobce | Japonsko, NEC Toshiba |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 530 kg |
Hayabusa (česky Sokol), předstartovní označení MUSES-C (Mu Space Engineering Satellite), je japonská planetární sonda organizace JAXA, především určená k technologickým prověrkám komponent budoucích kosmických sond. Vedlejším cílem tohoto experimentu je průzkum planetky (25143) Itokawa z bezprostřední blízkosti, přistání na jejím povrchu, odběr vzorků prachu a jeho doprava na Zemi.
Postavila ji firma NEC Toshiba Space Systems, Ltd. (NTSpace), Jokohama (Japonsko). Provozuje ji Institute of Space and Astronautical Science (ISAS, od září 2003 součást organizace JAXA), Sagamihara (Japonsko).
[editovat] Konstrukce a úkoly sondy
Tříose stabilizovaná sonda tvaru čtyřbokého hranolu vybavená dvěma trojdílnými, po obou stranách tělesa sondy rovnoběžně umístěnými panely fotovoltaických baterií. Z hlediska technického se bude zkoumat:
- iontový pohon;
- autonomní navigace;
- způsob odběru vzorků minerálů z povrchu planetky;
- návrat vzorků zpět na povrch Země.
Sonda nese iontový motor, používající jako pracovní látku xenon, ionizovaný mikrovlnným zářením a urychlovaný elektrostatickým polem. Pro potřeby autonomní navigace sonda nese:
- dlouhofokální optickou navigační kameru ONC-T (Optical Navigation Camera - Telescopic);
- krátkofokální optickou navigační kameru ONC-W (Optical Navigation Camera - Wide-view);
- sledovače hvězd STT (Star Tracker);
- laserový lokátor LIDAR (Light Detection and Ranging);
- laserový dálkoměr LRF (Laser Range Finder);
- senzory FBS (Fan Beam Sensor).
Kromě toho sonda bude vypouštět speciální naváděcí cíle TM [=Target Marker] tvaru disku o průměru 10 cm s vysoce odrazivým povrchem. Na discích jsou vyleptána jména 877 490 osob. Pro průzkum planetky z oběžné dráhy kolem ní nese následující vědecké přístroje:
- rentgenovský fluorescenční spektrometr;
- spektrometr pro blízkou infračervenou oblast.
Pro průzkum okolí místa přistání nese malého skákajícího robota MINERVA. Odběrné zařízení vystřelením malého projektilu o hmotnosti několika gramů rychlostí 300 m/s do povrchu asteroidu zvíří drobný povrchový materiál (prach), který je následně shromážděn kuželovitou násoskou. Odběr vzorků se měl postupně uskutečnit na několika místech asteroidu při opakovaných přistáních. Pro dopravu vzorku na Zemi je sonda vybavena návratovým pouzdrem o hmotnosti 20 kg s padákovým systémem. Na horní podstavě sondy je umístěna pevná parabolická anténa pro spojení se Zemí.
Předpokládané trvání expedice je 4.5 roku.
[editovat] Průběh letu
Sonda byla vypuštěna z kosmodromu Kagošima dne 9. května 2003 v 04:29:25 UTC na meziplanetární dráhu, která byla průběžně měněna tahem palubního iontového motoru.
Dne 19. května 2004 uskutačnila gravitační manévr při průletu kolem Země ve výši 3725 km. V průběhu průletu kolem Země byly pořízeny ke kalibračním účelům snímky Měsíce a Země kamerou ONT-T.
V druhé polovině srpna 2005 byl palubní iontový motor vypojen a s využitím korekčního motoru na chemická paliva začala sonda uskutečňovat setkávací manévr s planetkou Itokawa. Ve vzdálenosti 20 km od cíle zakotvila 12. září 2005. Nácviky sestupu k povrchu planetky se uskutečnily ve dnech 4. listopadu, 9. listopadu a 12. listopadu 2005.
První pokus o přistání a odběr vzorků sonda provedla 19. listopadu. Přistání po dvou poskocích bylo sice úspěšné a sonda setrvala na povrchu planetky necelých 30 minut, než opět odstartovala, ale z technických důvodů se odběr vzorků neuskutečnil. Opakovaný pokus, završený přistáním 26. listopadu ve 22:07 UTC na dobu necelé minuty, byl zřejmě neúspěšný.
Problémy se spojením počátkem prosince 2005 narůstaly až se úplně ztratilo. Technici věří, že je to jen dočasné a sonda se stabilizuje v horizontu měsíců. Plánovaný návrat k Zemi se odkládá na rok 2007 s přistáním vzorků v červnu 2010.
