Hans Christian Andersen
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Christian Andersen (2. dubna 1805 – 4. srpna 1875) byl dánský spisovatel, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů.
Mnohé z jeho 156 pohádek se staly již klasikou (Princezna na hrášku, Ošklivé káčátko, Císařův slavík, Císařovy nové šaty, Statečný cínový vojáček, Křesadlo a Malá mořská víla). Psal ovšem i verše a romány, z nichž je dosud čtena autobiografie Pohádka mého života.
Kromě světoznámých pohádek napsal také několik poměrně málo úspěšných básnických sbírek a divadelních her.
Obsah |
[editovat] Osobní život
Andersen se narodil v Odense na ostrově Fynu v Dánsku 2. dubna 1805. Byl synem chorého 22letého ševce a jeho o několik let starší ženy. Pocházel z velmi chudých poměrů. Celá rodina žila a spala v jedné malé místnosti.
Hans Christian již brzo prokazoval představivost, která byla podporována shovívavostí jeho rodičů a pověrčivostí jeho matky. Roku 1816 zemřel jeho otec a on byl nucen přestat chodit do školy a začít pracovat v místní továrně. Postavil si malé loutkové divadlo a vyrobil pro své loutky oblečky. Přečetl všechny možné hry, které si mohl vypůjčit, mezi nimi také díla Ludviga Holberga a Williama Shakespeara. Andersen celé své dětství vášnivě miloval literaturu. Byl známý tím, že znal nazpaměť celé Shakespearovy hry a přednášel je, přičemž používal své dřevěné panenky jako postavy. Poměrně brzy utekl do Kodaně, kde se neúspěšně pokoušel uchytit nejprve jako loutkoherec a později jako zpěvák.
V Kodani se setkal s ředitelem divadla Jonasem Collinem, který jej poslal studovat a zajistil mu stipendium krále Frederika VI. na gymnáziu ve Slagelse, později přešel na školu v Helsingøru, kde zůstal až do roku 1827. Andersenovi studium příliš nešlo a lze říci, že zde získal pouze základy, které již nikdy nerozšířil, dobu strávenou ve škole později nazýval nejčernějšími a nejtrpčími roky ve svém životě.
Ještě před tím, než na školu nastoupil, Andersen vydal první knížku Duch v Palnatokově hrobě (1822).
Ani po škole se nezbavil závislosti na svých mecenáších, jeho díla nebyla zpočátku úspěšná natolik, aby si mohl finančně vystačit pouze se svojí literární tvorbou. To se změnilo až kolem roku 1845, kdy se mu začalo dařit lépe.
V roce 1833 podnikl cestu po Evropě, navštívil mj. Paříž, Řím, Vídeň a Neapol.
autoportrét
okolo roku 1830
Podle některých literárních historiků jeho práce vyjadřuje utrpení z jeho odlišnosti. V tomto ohledu je jedním z nejvíce vypovídajících příběhů Malá mořská víla, která si vezme svůj vlastní život, neboť nemůže být milována jejím krásným princem. Považuje se za zpodobnění jeho lásky k mladému Edvardu Collinovi, kterémi napsal: „Chřadnu kvůli Tobě jako kvůli krásné Kalábrijské nevěstce… mé city k Tobě jsou ženské. Ženskost mé povahy a naše přátelství musí zůstat tajemstvím.“ Collin, kterého muži eroticky nepřitahovali, napsal v jeho pamětech „Zjistil jsem, že nejsem schopný opětovat tuto lásku.“ Toto Andersenovi způsobilo mnoho trápení, na platonické úrovni zůstala jeho láska k dánskému tanečníkovi Harlodu Scharfovi a mladému knížeti Výmarskému. Ve svých soukromých zápiscích odmítal jakýkoli sexuální vztah, ať se ženou, nebo mužem. Z dnešních hledisek by byl H. Ch. Andersen považován za asexuála.
Na jaře roku 1872 Andersen spadl z postele a vážně se zranil. Již nikdy se zcela neuzdravil. Zemřel 4. srpna 1875 v domě zvaném Rolighed nedaleko Kodaně. Je pochován na Assistenském hřbitově v Kodani. Jeho pohřeb, kterého se zúčastnil i král Christian IX., byl vyhlášen dnem národním smutku.
[editovat] Dílo
[editovat] Divadelní hry
Z počátku psal divadelní hry, ty však nebyly úspěšné, některé nebyly ani vydány:
[editovat] Básně
Jeho básnické sbírky se nesetkaly prakticky s žádným ohlasem.
- Básně
- Básníkův bazar
- Být či nebýt
[editovat] Pohádky
Jeho pohádky vycházely v různých sbírkách, proto je velmi složité uvádět jednotlivé knihy, zde jsou uvedeny jeho nejznámnější pohádky. Anedersen při psaní pohádek vycházel ze světové literatury a vlastních myšlenek. Pohádky nepovažoval za plnohodnotnou tvorbu, nevážil si jich a nepovažoval se za pohádkáře – cítil se být zneuznaným básníkem a dramatikem. Úspěch jeho pohádek začal v zahraničí, teprve poté byly přijaty i v Dánsku.
Na jeho pohádkách je zajímavé, že zpravidla nekončí dobře, lze říci, že jde o příběhy s pohádkovými motivy, určené starším dětem a dospělým.
- Cínový vojáček
- Císařovy nové šaty
- Čarovná truhlice
- Křesadlo
- Křišťálové vidiny
- Kubík a Kuba
- Malá mořská víla
- O princezně na hrášku
- Ošklivé kačátko
- Pasáček vepřů
- Sněhová královna
- Sněženka
- Stín
- Velký mořský had
[editovat] České pohádkové výbory
- Pohádky a povídky, 1953 a 1955, 2 díly
- Flétnové hodiny
- Čarovná truhlice a jiné pohádky
- Pohádky
- Vílí hora a jiné pohádky
[editovat] Další tvorba
- Deníky 1825–1875, v ČSSR vyšlo 1977, 12 dílů
[editovat] Podívejte se na
[editovat] Externí odkazy
- Stránky muzea v Odense, anglicky a dánsky
- Originální dánské texty H. C. Andersena (asi 40 děl), většinou s anglickými odkazy
- Andersenovy stránky na webu Syddansk Universitet (anglicky a dánsky)
- Hans Christian Andersen Information – dánsky
 |
Podobné články obsahuje: |
