Gottfried Wilhelm Leibniz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gottfried Wilhelm Leibniz (také Leibnitz) (1. června 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover) byl německý filosof, historik, právník, vědec, diplomat a matematik.
V patnácti letech vstoupil na univerzitu. V sedmnácti letech se stal bakalářem a ve dvaceti doktorem. Doktorát získal na univerzitě v Altdorfu, protože v Lipsku nebyl pro své mládí k promoci připuštěn.
Roku 1676 odešel Leibniz jako vévodský knihovník a dvorní rádce do Hannoveru. V roce 1700 byla z jeho podnětu založena Berlínská Akademie věd. Navázal rovněž kontakt s ruským carem Petrem Velikým, kterému přednesl dalekosáhlé plány na podporu věd a na kulturní výměnu mezi národy.
Leibniz byl racionalista; říkal, že lidské vědomí nesouvisí s vnějším světem – nesouvisí tedy se smyslovým poznáním, ale je uzavřeno jen v našem nitru a není ovlivněno smyslovým poznáním.
V našem vědomí se střídají stavy jasnosti a temnosti:
- stav jasnosti – naše vědomí
- stav temnosti – naše podvědomí
[editovat] Externí odkazy
Tento biografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |