Fudži (bitevní loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o bitevní lodi. Další významy jsou uvedeny v článku Fudži (rozcestník).

Základní údaje
Japonská bitevní loď Fudži v roce 1905
Objednána:	ve finančním roce 1896 v loděnicích Thames Iron Works, Velká Británie
Zahájení stavby:	1. srpna 1894
Spuštěna na vodu:	31. března 1896
Aktivní od:	17. srpna 1897
Osud:	sešrotována v roce 1948
Technicko-taktická data
Výtlak:	12 533 t
Délka:	126 m (412 stop)
Šířka:	22,3 m (73,3 stop)
Ponor:	8,1 m (26,6 stop)
Pohon:	2 motory, 2 hřídele, 13 500 shp
Palivo:	uhlí, 1 200 tun
Rychlost:	18,5 uzlů (34 km/h) 13 uzlů (24 km/h) po přestavbě v roce 1914
Dosah:	10 000 námořních mil při 10 uzlech (18 500 km při 18 km/h)
Posádka:	741
Pancíř:	356 mm na dělových věžích 457 mm pancéřová obšívka 64 mm paluba 457 mm velitelská věž
Výzbroj:	4 × 305 mm (12 palců) (2×2) 10 × 152 mm (6 palce) 16 × 12lbr 4 × 2,5lbr 5 torpédometů

Fudži (富士) byla bitevní loď typu predreadnought japonského Císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Jašima náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Šikišima, Jašima, Hacuse, Fudži, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Byla pojmenována podle známé japonské hory Fudži.

[editovat] Historie

Fudži a její sesterská loď Jašima byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Fudži objednána v roce 1894 v britských loděnicích Thames Iron Works.

[editovat] Rusko-japonská válka

Fudži byla dodána v roce 1897 a stala se součástí jádra japonské flotily během rusko-japonské války v letech 1904-1905. 9. února 1904 byla dvakrát zasažena nepřátelskou palbou při odstřelování ruského přístavu Port Arthur. 22. března opět bombardovala stejný přístav. 10. srpna 1904 se zůčastnila bitvy ve Žlutém moři. V bitvě u Cušimy 27. května 1905 byla sice jedenáctkrát zasažena, ale svou palbou potopila ruskou bitevní loď Borodino, ze které se po zničující explozi zachránil jen jeden z 830 příslušníků posádky.

[editovat] Modernizace

Po skončení rusko-japonské války byla Fudži modernizována – byly odstaněny stěžňové koše a vyměněny kotle. Další modernizaci podstoupila v roce 1910, kdy byla všechna v Británii vyrobená děla vyměněna za japonská, zároveň byla překlasifikována na pobřežní obrannou loď první třídy a přeřazena k výcviku dělostřelců a námořníků. Pro svou celkovou zastaralost strávila první světovou válku v přístavu Kure jako cvičné plavidlo.

[editovat] Závěr kariéry

V roce 1922 byla Fudži odzbrojena a stala se ubytovací lodí. Její šrouby, dělové věže a všechna děla byly odstraněny a nahrazeny dřevěnými nástavbami a plochou palubou pro výcvik. Další dvě desetiletí strávila zakotvená v Jokosuce jako plovoucí kasárna a výcvikové centrum.

Od roku 1944 byla loď využívána jako vývojové centrum kamuflážních schémat, které byly testovány na jednometrových modelech japonských letadlových lodí. Fudži utrpěla určité škody při amerických náletech, ale nepotopila se a v roce 1948 byla v Jokosuce sešrotována.