Friedrich Dürrenmatt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Friedrich Dürrenmatt [Dyrenmat] (5. ledna 1921 - 14. prosince 1990), byl švýcarský dramatik.

Studoval teologii, filosofii a literaturu. Poté nejprve pracoval jako kreslič a grafik, brzy se stal literárním kritikem.

Po Druhé světové válce se stal spisovatelem na „volné noze“.

V roce 1968 odsoudil okupaci Československa.

[editovat] Dílo

Ve svém díle satirickými prostředky kritizoval tehdejší společnost. Dürenmatt měl poněkud atypické názory, byl přesvědčen, že svět je nezměnitelný, nachází se v pokročilém katastrofickém stavu, proto nemůžeme věřit v žádné radikální (ani opravné) změny (či prostředky) vedoucí ke změně k lepšímu, všechny změny podle něj vedou pouze k zachování tohoto stavu nebo k zhoršení tohoto stavu.
Z tohoto postulátu se odvíjely i jeho názory na morálku dnešní doby - zastával názor, že vše jde koupit penězi a to podle něj ještě více kazí svět. Z jeho děl je patrný jeho filosofický názor, že vše je dílem náhody, nebo pokud tomu tak není, tak měla náhoda na vzniku události rozhodující podíl.

Komedii považoval za jediný žánr, který dokáže vyjádřit tragiku atomové doby.

Způsob jeho tvorby prakticky navazuje na Aristofana a F. Wedekinda, dále ve svých dílech používal některé nápady B. Brechta a absurdního divadla.

• Psáno jest - 1947, v přepracované verzi pod názvem Novokřtěnci
• Romulus Veliký - 1949, přepracováno v letech (1957, 1964) pod názvem Král Jan. Pojednává o Romulovi, římském vládci - 476, Řím byl v tuto dobu již zničen germánskými kmeny a tak se Romulus spojuje s germánským králem Odoakerem a nechává se od něj penzionovat. Romulus je vědomě antihrdinou.
• Frank pátý - 1960, tato hra je jakousi obdobou Třígrošové opery od B. Brechta
• Fyzikové - 1962, drama odehrávající se v psychiatrické léčebně. Hra má podobu detektivky. Do sanatoria přichází inspektor Voss, aby vyšetřil vraždy ošetřovatelek. Vrahy jsou agenti vydávající se za blázny. Jeden předstírá, že je Einstein a druhý Newton. Zavraždit museli každého, kdo přišel na to, že nejsou blázni. Jejich cílem je však fyzik Möbius, který se stal chovancem ústavu proto, aby svět uchránil před svým vynálezem ohromné ničivé síly. Oba agenti chtějí získat plány vynálezu, ovšem nakonec zvolí doživotní pobyt v blázinci, když odhalí jeho nebezpečnost. Konec hry je však takový, že neuchránili svá tajemství a plány padly do rukou šílené, zdegenerované aristokratky - ředitelky ústavu Mathilde von Zahnd, která jich chce využít pro svůj mocichtivý účel. Oběť agentů a fyzika Möbia je tedy zbytečná.
• Herkules a Augiášův chlév - 1963, zobrazuje zánik antiky, reálný a duchovní svět je tak zahnojen, že ho nedokáže ani Herkules, ten v této komedii končí jako vzpěrač v cirkuse.
• Návštěva staré dámy
• Řek hledá Řekyni

• Slib - 1958, napsáno podle scénáře k filmu Stalo se za bílého dne
• Soudce a jeho kat - 1979, zfilmováno, zajímavostí je, že ve filmu hrál i Dürrenmatt
• Achterloo - 1983

Durenmatt napsal i celou řadu rozhlasových her.

[editovat] Citát

• Čím promyšleněji lidé jednají, tím účinněji je může postihnout náhoda.

[editovat] Odkazy

• Švýcarská literatura