František Pošepný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Pošepný (30. března 1836 – 27. března 1895) byl světoznámý český vědec působící v geologii a souvisejících oborech.

František Pošepný

[editovat] Život

Narodil se v Jilemnici, studoval na pražské polytechnice a na příbramském horním učilišti (později báňská akademie), kde ho ovlivnil tehdejší ředitel Johann Grimm. Po ukončení studií pracoval jako báňský praktikant, studoval také v Říšském geologickém ústavu ve Vídni. Během této doby získával poznatky na různých místech Rakouska-Uherska.

Roku 1870 byl jmenován hlavním geologem pro Uhry a prováděl výzkum slovenských ložisek. O čtyři roky později se vrátil do Vídně a vykonával funkci vicesekretáře na tehdejším ministerstvu zemědělství. Kromě bádání v Rakousku navštívil v rámci své cesty do USA ložiska v Nevadě a Kalifornii.

V roce 1879 se vrátil do Příbrami, kde vedl katedru ložiskové geologie a kde dosáhl profesorského titulu. Současně pokračoval ve výzkumu příbramského revíru. Roku 1889 předčasně ukončil své působení a odešel do Vídně, odkud podnikal vědecké cesty po Evropě a Blízkém Východě. Zemřel v Döblingu u Vídně a podle svého přání byl pohřben v rodné Jilemnici.

[editovat] Význam

Pošepný je považován za světového zakladatele ložiskové geologie, jejíž poznatky umožnily efektivnější těžbu rud. Ve svém stěžejním díle The Genesis of Ore-Deposits (1893) popsal novou teorii vzniku rudných ložisek, teorie získala velké uznání. Kromě tohoto díla je autorem více než stovky dalších odborných publikací. Zabýval se také geologií Čech, napsal například studie o Příbramsku či zlatonosných rudách středních Čech.

Jméno Františka Pošepného nese Čestná plaketa AV ČR za zásluhy o rozvoj geologických věd.