František Ladislav Čelakovský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manželka |
Bohuslava Rajská
|
| syn | |
| syn |
Jaromír Čelakovský
|
František Ladislav Čelakovský (7. března 1799 Strakonice – 5. srpna 1852 Praha) byl český básník, kritik a překladatel (v mimořádných případech používal pseudonym Marcian Hromotluk).
Od r. 1812 studoval nižší gymnasium v Českých Budějovicích, poté přestoupil na gymnasium v Písku. Po jeho absolvování studoval filosofii v Praze, pro finanční problémy byl nucen přestoupil na lyceum v Českých Budějovicích odkud byl vyloučen (za četbu Husových děl). Pokračoval pak ve studiu v Linci a v Praze. Spíše než povinným předmětům se věnoval cílevědomému jazykovému a literárnímu sebevzdělávání; závěrečné universitní zkoušky v r.1822 nedokončil.
Živil se jako vychovatel (do r. 1829) a překladatel.
Roku 1830 dostal nabídku z Ruska, aby spolu se P. J. Šafaříkem a V. Hankou v Petrohradě založili a řídili slovanskou knihovnu. F. L. Čelakovský byl ochoten tento úkol přijmout, ale F. Palacký mu zařídil penzi u knížete Kinského
Od roku 1833 byl redaktorem Pražských novin jejichž přílohu Rozmanitosti proměnil (1834) na týdeník Česká Wčela, tento týdeník se brzy změnil na samostatný časopis. Později byl nucen redakci opustit, protože v Pražských novinách vyšel nějaký článek kritizující ruského cara.
Od r. 1838 působil jako knihovník v rodině Kinských.
Ve Vratislavi se stal (1841) profesorem slovanské literatury a působil zde až do roku 1849 kdy stejnou funkci získal na pražské universitě.
Obsah |
[editovat] Dílo
Literární působení Čelakovského, zahájené na počátku 20.let, vyrůstalo z humánně pojatých národních a slovanských ideálů, z estetických zásad preromantismu a z konkrétních podnětů Jungmannova kulturního programu, jejž Čelakovský svým dílem tvořivě obohacoval. Měl zvláštní schopnost pronikat do vnitřního smyslu i tvárných principů básnických děl a kriticky vnímat umělecké zkušenosti národní i cizí literatury.
[editovat] Poezie
- Smíšené básně
- Dennice - almanach
- Růže stolistá - poslední básnická sbírka, jde o 100 krátkých básní.
- Spisův básnických knihy šestery – souborné vydání jeho básní, které sám uspořádal. Nejsou zde žádné nové básně.
OHLASOVÁ POEZIE: Je to umělá lit. tvorba související s romantickým obdivem k folklóru. Využívá postupy ústní lidové slovesnosti a napodobuje ji. První ohlasové pokusy v české poezii nepocházejí od Čelakovského, ale teprve v jeho rukou se vzor lidové slovesnosti stal zdrojem vysokých básnických hodnot.
- Ohlasy písní ruských (1829) - Epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin. Hrdinou je bohatýr, tj. mladý, krásný muž, který vyniká odvahou; často byli až nadpřirození. Bohatýři bojují na straně obyčejných lidí proti zlu. Byliny vznikaly v době tureckých a tatarských nájezdů na Rusko (kolem r. 1400). Ohlasy jsou postaveny na hrdinských eposech a skutečných činech. Bohatýr ve velké většině případů vítězí. U bylin je typický obrácený slovosled, stupňování sloves ke znásobení děje, používají se přechodníky a ustálené výrazy (kalená střela). (Bohatýr Ilja Muromec, Velký drb ptačí, Ilja a Kalin – car)
- Ohlasy písní českých (1839) - Lyrická básnická sbírka. Nejedná se o hrdinskou poezii, ale spíše o satiru a lyriku a milostnou poezii. Používá mnohem prostší verše. Opakováním sloves zdůrazňuje děj, opakují se výrazy. K umělecky nejzdařilejším epickým básním této sbírky patří Toman a lesní panna.
Odlišnost ruské a české lidové poezie charakterizoval Čelakovský srovnáním krajiny obou zemí: Ruskou lidovou poezii přirovnal k rozsáhlým hvozdům, mohutným řekám a jezerům; českou pak k drobným lesíkům, říčkám a potůčkům.
Vydání lidových písní:
- Slovanské národní písně
-
- díl obsahuje české, moravské a slovenské písně, věnováno V. Hankovi.
- díl obsahuje Ruské, srbské a Lužické, každá píseň je zde v originále a na druhé straně je její překlad, věnováno V. Brodzińskému.
- díl (původně nebyl plánován) obsahuje písně, které se do předchozích nevešly, věnováno V. Karadžićovi.
- Mudrosloví národa slovanského v příslovích - sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla. Jednotlivá přísloví zpracovává a porovnává. Tento soubor obsahuje na 15 000 záznamů tematicky seřazených tak, aby z nich vyplývala soustava tradiční životní filosofie Slovanů. Citaci přísloví doprovází Čelakovský případnými překlady a občas i stručnými poukazy ke zvykům nebo pověstem, k nimž se poutá smysl jednotlivých obrazných rčení. Velkou nevýhodou tohoto díla je, že není opatřeno rejstříkem. K tomuto dílu patří (ačkoliv nebyla součástí díla) jeho Rozprava o slovanských příslovích uveřejněná v Muzejníku, která tvoří jakýsi úvod tohoto díla.
[editovat] Vědecká literatura
- Slovník polabský - etymologický slovník, Čelakovský chtěl vydat všeslovanský slovník, ale nakonec zpracoval pouze Polabí.
- Dodatky ke slovníku Josefa Jungmanna
[editovat] Učebnice
- Čítanky – 3 díly, napsáno na žádost hraběte Lva Thuna tehdejšího ministra školství
- Malý výbor z veškeré literatury české – toto dílo bylo pravděpodobně zamýšleno jako učebnice, ale stal se z něj velmi populární přehled české literatury.
[editovat] Překlady
O městě Božím (svatý Augustin), Litevské národní písně, Márinka (Johann Wolfgang von Goethe), Jezerní panna (Walter Scott), Listové dávnověkosti (Johann Gottfried Herder)
Trestní zákon o přestoupeních oupadkových
[editovat] Posmrtně
Posmrtně Matice česká vydala jeho universitní přednášky:
- Čtení o srovnávací mluvnici jazyků slovanských
- Čtení o počátcích dějin vzdělanosti národů slovanských
