F-106 Delta Dart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**F-106 Delta Dart**

F-106A při odpalu střely AIR-2 Genie
Typ:	Přepadový stíhač
Výrobce:	Convair
První let:	26. prosince 1956
Zaveden:	červen 1959
Vyřazen:	srpen 1988
Charakter:	vyřazen
Hlavní uživatel:	Letectvo Spojených států
Vyrobeno:	340
Cena za kus:	4,7 milionu $

Convair F-106 Delta Dart byl americký přepadový stíhač, schopný provozu za každého počasí. Letoun F-106 vycházel z typu F-102 Delta Dagger (původní označení bylo F-102B). Počáteční testy na přelomu let 1956 - 1957 zklamaly, výkony letounu byl menší než se čekalo a program byl ohrožen. Letectvo místo původních 1 000 ks objednalo 340 ks a od října roku 1959 jimi bylo vyzbrojeno 15 útvarů. Po vylepšení motorů a přístrojů se letoun dostal na přijatelnou úroveň.

V roce 1960 byla zastavena výroba, ale díky přestavbám byly stroje ve službě přes 20 let. V prosinci roku 1959 dosáhl major Joseph W. Rogers na Delta Dartu rychlostního rekordu 2455,79 km/h. Přesto, že letouny F-106 sloužily na základnách v USA, Aljašce, Kanadě, Islandu a krátce i v Německu a Jižní Korei a uvažovalo se o jejich nasazení ve Vietnamu, nebyly nikdy bojově nasazeny. Od roku 1972 probíhala výměna za F-15 a letouny tak byly přeřazeny k národní letecké gardě, kde zůstaly v provozu až do roku 1988. Piloti tvrdili, že se s Delta Darty létalo skvěle.

Od roku 1986 bylo mnoho strojů přeznačeno na QF-106A a používaly se jako bezpilotní terče, poslední byl zničen roku 1998.

[editovat] Varianty

F-102B : Původní označení letounu F-106A.
F-106A : Jednomístný přepadový stíhač pro každé počasí.
F-106B : Dvoumístná cvičná verze.
NF-106B : Označení pro dva stroje F-106B dočasně použité jako pokusné.
F-106C : Nevyroben.
F-106D : Nevyroben
F-106X : Nevyroben

[editovat] Specifikace (F-106A)

[editovat] Technické údaje

Posádka: 1
Délka: 21,55 m
Rozpětí: 11,67 m
Výška: 6,18 m
Plocha křídel: 61,52 m²
Profil křídla: NACA 0004-65 mod root and tip
Hmotnost (prázdný): 11 077 kg
Hmotnost (naložen): 15 668 kg
Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Pratt & Whitney J75-17 s přídavným spalováním, každý o tahu 109 kN
Zero-lift drag coefficient: 0,083
Plocha čelního odporu: 0,54 m²
Štíhlost křídla: 2,1