Britsko-americká válka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Britsko-americká válka (též válka roku 1812, druhá americká válka za nezávislost, americká válka 1812-1815 či anglo-americká válka) byla vojenským střetnutím mezi USA a Britským impériem (1812-1815). Důvodem pro ně byly spory v oblasti námořního obchodu a rozdělní území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Velkou Británii.
Válku oficiálně vyhlásily Spojené státy americké 18. června 1812 a krátce poté zahájily obě strany aktivní bojové akce. Britská strana těžila ze své vstřícnější politiky vůči indiánům, která byla hlavním důvodem, že většina indiánů účastnících se války bojovala na její straně (včetně zbytků Tecumsehovy aliance), Američané zase z toho, že většinu britské pozornosti i zdrojů poutaly zpočátku napoleonské války.
Obsah |
[editovat] Bojiště
[editovat] Oceán a pobřeží
Britové brzy ovládli Atlantický oceán (Američané se zmohli jen na menší akce spíše korzárského typu). V pozdějších fázích války, kdy se jim podařilo po porážce Napoleona vyslat do Ameriky větší síly, bez potíží napadali americké pobřeží a obsazovali některé meší přístavy. V roce 1814 relativně malý britský kontingent bez potíží rozehnal americké milice a vypálil Washington. Naproti tomu boje o New Orleans (1814/1815) skončily drtivým vítězství Američanů.
[editovat] Kanada a americký severozápad
Na pevnině dosáhli Britové a indiáni zpočátku řadu úspěchů - dobyli Detroit a ovládli velkou část Michiganu. Naproti tomu americký pokus o obsazení Horní Kanady skončil drtivou porážkou v bitvě na Queenston Heights. Tato bitva však znamenala též strašlivou ztrátu pro britskou stranu, protože v ní padl výjimečně schopný velitel britských sil na kanadské frontě, sir Isaac Brock. Smrt Tecumseha v bitvě na řece Thames a drtivé vítězství námořnictva USA v bitvě na Erijském jezeře v roce 1813 přinutily Brity k ústupu zpět do Horní Kanady a připravily je o řadu indiánských spojenců, nicméně nové pokusy Američanů o obsazení Horní Kanady byly opět neúspěšné.
Američané podníkli v pozdějších fázích války dva pokusy o vpád do oblasti Dolní Kanady, ale oba byly naprosto neúspěšné. Potvrdili však svoji nadvládu nad Velkými jezery v bitvě na jezeře Champlain.
[editovat] Konec války
Ukázalo se, že rozhodnout válku ve svůj prospěch nedokáže ani jedna ze stran. Velká Británie byla stále jednoznačně světové impérium číslo 1 a USA ho nebyly schopny porazit, na druhé straně obrovská vzdálenost amerického bojiště neumožňovala Velké Británii dostatečně využít svojí převahy a dosáhnout konečného vítězství. Válka začala být z ekonomického hlediska neúnosná pro obě strany a smlouva z Ghentu proto nastolila v Severní Americe stav status quo ante, s některými drobnými změnami ohledně námořního obchodu a rybářských práv.
