Bitva u Hastingsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bitva u Hastingsu
Konflikt: Invaze Normanů do Anglie
Orientační plán bitvy, červeně - Anglosasové, modře - Normané
Trvání: 14. říjen 1066 Místo: Hastings, Anglie Výsledek: drtivé vítězství Normanů Casus belli: {{{příčina}}} Změny území: {{{Území}}}
Strany
Normané	Anglosasové
Velitelé
Vilém Dobyvatel	Harold II. Godwinson †
Síla
asi 7-8 tisíc mužů	asi 7-8 tisíc mužů
Ztráty
?? (možná 2000)	většina armády
{{{poznámky}}}

Scéna z bitvy u Hastingsu vyobrazená na tapisérii z Bayeux.

Bitva u Hastingsu se odehrála dne 14. října 1066 a představuje jednu z klíčových bitev anglických a potažmo britských a světových dějin. Poslední z anglických anglosaských králů, Harold II. Godwinson, se v ní pokusil zastavit invazi převážně normanských oddílů vedených vévodou Vilémem "Bastardem". Z velké části narychlo sebrané a nedisciplinované síly Anglosasů (navíc unavené předchozí bitvou a přesunem od Stamfordského mostu) však byly poraženy a Harold II. v bitvě padl. Vévoda Vilém následně získal anglický trůn a přízvisko „Dobyvatel“ (korunován byl na Štědrý den 1066).

Tento válečnický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.