Beatrix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Beatrix Vilemína Armgarda Oranžsko-Nasavská, princezna oranžsko-nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu (* 31. ledna 1938 v Baarnu), je od 30. dubna 1980 královna nizozemská.

[editovat] Dětství a mládí

Beatrix je nejstarší ze čtyř dcer nizozemské královny Juliány a jejího manžela Bernharda z Lippe-Biesterfeldu. Její nejranější dětství bylo poznamenáno emigrací královské rodiny před nacisty v květnu 1940 – nejprve do Anglie a později do Kanady. Po návratu do vlasti v roce 1945 absolvovala Beatrix výuku v De Werkplaats, pokrokové škole Keese Boekeho v Bilthovenu.

[editovat] Korunní princezna a královna

Následnicí trůnu a zároveň členkou Státní rady se Beatrix stala podle nizozemské ústavy v den svých osmnáctých narozenin, 31. ledna 1956. Ve stejném roce se zapsala na univerzitu v Leidenu, kde navštěvovala nejprve přednášky ze sociologie, práva, ekonomie, dějin parlamentu a ústavního práva a později i přednášky o kultuře Surinamu a Nizozemských Antil. Studium ukončila v roce 1961.

V červnu 1965 bylo oznámeno zasnoubení princezny Beatrix s německým diplomatem Clausem von Amsberg. Vyslovení souhlasu obou komor nizozemského parlamentu předcházela určitá kritika s ohledem na snoubencovu národnost, po svatbě v roce 1966 se však princ Claus stal brzy uznávaným členem královského rodu. Se svým manželem měla Beatrix tři syny – prince Willema Alexandra, narozeného 27. dubna 1967 (následník trůnu), prince Johana Frisa, narozeného 25. srpna 1968, a prince Constantijna, narozeného 11. října 1969. Oba mladší synové žijí v současné době v Londýně.

Na trůn Beatrix nastoupila po abdikaci své matky Juliány v roce 1980. 30. duben, den její intronizace a zároveň narozeniny bývalé královny Juliány, známý jako Den Královny (Koninginnendag), se stal státním svátkem a dodnes je každoročně oslavován. Ve funkci hlavy státu Beatrix od počátku vystupovala formálněji než její matka, vzhledem ke svému vzdělání si však brzy získala u občanů respekt.